Musí být podpis na příloze smlouvy o převodu podílu úředně ověřen? Odpověď vás (ne)překvapí

14. 3. 2016  |  Tomáš Zach

Společnost s ručením omezeným je z mnohých důvodů nejrozšířenější formou obchodní společnosti vůbec, a to nejen v České republice. V roce 2015 jich bylo v naší zemi registrováno téměř čtyři sta tisíc. O co více je tato forma společnosti mezi podnikateli populární a rozšířená, o to více pozornosti by členové jejich statutárních orgánů měli věnovat aktuálnímu vývoji judikatury ohledně povinných náležitostí smlouvy, kterou se účast v této společnosti (známá jako tzv. podíl) převádí. V tomto ohledu by nemělo zapadnout ani následující rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud již v minulosti rozhodl, že je-li cílem smluvních stran úplatný převod podílu v s.r.o., je smlouva o převodu podílu platná jenom tehdy, obsahuje-li jasné určení kupní ceny za podíl. Vždy však bylo uznáváno, že takové určení kupní ceny nemusí být vtěleno přímo do textu smlouvy o převodu podílu, ale může být obsaženo i v samostatné dohodě o ceně podílu, která se ke smlouvě o převodu podílu přiloží jako její příloha. Současně, a to jak podle již zrušeného obchodního zákoníku, tak podle nového zákona o obchodních korporacích platilo a platí, že podpisy na smlouvě o převodu obchodního podílu musejí být úředně ověřeny, jinak je smlouva neplatná.

V případě, který zavdal podnět ke komentovanému rozhodnutí, byla kupní cena podílu určena právě formou odkazu na přílohu ke smlouvě, která dohodu o ceně podílu obsahovala. Jenže zatímco podpisy na smlouvě o převodu podílu byly úředně ověřeny, podpisy na přiložené dohodě o ceně podílu ověřeny nebyly. Před Nejvyšším soudem tak stála otázka, zda je smlouva o převodu podílu platná i tehdy, pokud jednu z obligatorních náležitostí této smlouvy obsahuje příloha s úředně neověřenými podpisy.

Obchodněprávní senát Nejvyššího soudu v tomto případě nakonec rozhodl, že je-li dohoda o ceně či způsobu jejího určení obsažena v příloze ke smlouvě o převodu obchodního podílu, dopadají na tuto přílohu jakožto součást smlouvy požadavky kladené na formu smlouvy o převodu obchodního podílu, a příloha tudíž musí být sjednána písemně s úředně ověřenými podpisy. Tento závěr je přitom z hlediska předešlé rozhodovací praxe jiných senátů Nejvyššího soudu poměrně překvapivý, neboť v minulosti bylo například judikováno, že příloha písemné smlouvy nemusí být podepsána vůbec.

Vzhledem k tomu, že právním následkem nedostatečné formy přílohy ke smlouvě o převodu obchodního podílu je podle Nejvyššího soudu neplatnost celé smlouvy, lze doporučit, aby si členové statutárních orgánů pečlivě ověřovali soulad minulých transakcí s tímto požadavkem a věnovali této otázce maximální pozornost i při budoucích due diligence. Navíc, byť se závěr tohoto rozhodnutí vztahuje ještě k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 (obchodní zákoník), vzhledem k tomu, že rekodifikace zachovala požadavek na úředně ověřený podpis smlouvy o převodu podílu (což potvrdilo i jiné a nedávno publikované stanovisko Nejvyššího soudu), lze se domnívat, že tento závěr bude aplikovatelný i  nyní, kdy je účinný zákon o obchodních korporacích.

Copyright © 2000 – 2021, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web ch

×