Home » News » Artikel » ...

Veřejné osvětlení: Co je třeba „pohlídat“ ve smlouvě o dílo

26. 1. 2015  |  Ondřej Mikula

Ačkoli se může zdát, že veřejné osvětlení je věc nezajímavá a zcela běžná, život bez něho bychom si uměli představit jen těžko. Většina kontraktů, které jsou k výstavbě veřejného osvětlení použity, má charakter smlouvy o dílo. Právě tato smlouva doznala v novém občanském zákoníku několik důležitých změn. Co vše by hlavně obce a podnikatelé, jejichž společnosti veřejné osvětlení vyrábějí, měly znát?

Výstavba veřejného osvětlení v praxi probíhá nejčastěji na základě smlouvy uzavírané mezi obcí, popřípadě jiným subjektem zajišťujícím veřejné osvětlení a příslušným dodavatelem (zpravidla podnikatelem). Taková smlouva je pak z právního hlediska obvykle považována za smlouvu o dílo, kterou v současnosti upravuje nový občanský zákoník (NOZ) a v minulosti upravoval zákoník obchodní. Základem takové smlouvy je povinnost zhotovitele řádně provést dílo (veřejné osvětlení) a povinnost objednatele (obce, kraje, popřípadě jiného subjektu) toto dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu.

V některých případech však může nastat situace, kdy veřejné osvětlení zhotovované „na zakázku“ příslušným podnikatelem neodpovídá ve smlouvě předvídanému výsledku a je provedeno s vadami. To, jak mohou či musejí strany postupovat, by mělo v prvé řadě vyplývat ze samotné smlouvy o dílo. Neobsahuje-li však taková smlouva zvláštní úpravu, uplatní se podpůrný zákonný režim. V případech smluv uzavřených během roku 2014 se plně uplatní úprava NOZ.

Občanský zákoník a některé novinky

Úprava občanského zákoníku vychází do značné míry z úpravy zrušeného obchodního zákoníku, což platí zejména o postupu uplatňovaní jednotlivých vad (reklamace) a o jednotlivých nárocích z vadného plnění vyplývajících. Proto je na místě zaměřit se pouze na vybrané odchylky, které současná úprava oproti té minulé přináší.

Ke změně předně došlo v důsledcích, které má vadné plnění na vznik samotného práva na zaplacení ceny za dílo. Stejně jako v případě obchodního zákoníku stanoví nový občanský zákoník pravidlo (které lze vyloučit), že zhotovitelovo právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Jiným způsobem jsou však definovány jednotlivé kroky, ze kterých se provedení díla skládá. Dílo je provedeno, je-li řádně dokončeno a předáno. Dokončením se však již nerozumí zhotovení díla bez jakýchkoliv, byť drobných vad, ale okamžik, kdy zhotovitel předvede jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Bližší úpravu postupu předvedení způsobilosti díla by měla obsahovat smlouva. Smlouva by mohla stanovit například závazná kritéria týkající se světelně technických parametrů, které je zhotovitel povinen demonstrovat. Pokud má i po takovém dokončení a předání dílo vady, je třeba ze strany objednatele nastalou situaci řešit uplatněním práv z vadného plnění. Tyto vady však samy o sobě neznamenají, že zhotoviteli nevznikne právo na zaplacení ceny díla. Pokud by tomu tak mělo být, musela by to smlouva výslovně stanovit.

Z hlediska samotného předání díla je podstatné, zda jej objednatel převzal s výhradami, nebo bez výhrad. Pokud totiž objednatel převzal dílo bez výhrad, platí, že mu soud nepřizná právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

Zásadní novinkou, kterou NOZ ve vztahu ke smlouvě o dílo, jehož předmětem je veřejné osvětlení jako stavba, přináší, je rozšíření odpovědnosti za vady kromě zhotovitele i na další osoby. Platí, že v případě, že bylo plněno vadně, může se objednatel se svými nároky z vadného plnění obracet nejen na zhotovitele, ale také na subdodavatele zhotovitele, na toho, kdo dodal stavební dokumentaci, a na toho, kdo prováděl stavební dozor. Všechny tyto osoby jsou zavázány společně a nerozdílně se zhotovitelem, což znamená, že objednatel se může obrátit s celým svým nárokem na kteroukoliv z nich.

Právním aspektům veřejného osvětlení jsme se již dříve věnovali zde, zde a zde.

Copyright © 2000 – 2021, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web ch

×