Povinnost správního orgánu obnovit řízení za účelem zohlednění interpretace práva ES Evropským soudním dvorem08/03/04 / cata_european-union-news

Holandská společnost získala při vývozu svého zboží, které bylo kvalifikováno určitým způsobem, vývozní dotaci při vývozu mimo EU. Poté však příslušný národní orgán tuto klasifikaci změnil a společnosti nařídil vrácení těchto dotací. Proti tomuto rozhodnutí se společnost odvolala ke správnímu soudu, rozhodnutí správního orgánu potvrdil, v důsledku čehož se toto správní rozhodnutí stalo pravomocným. Vzhledem k tomu, že následně rozhodoval Evropský soudní dvůr („ESD“) v jiné věci o obdobné otázce a ve svém rozsudku vyslovil závěry, které svědčily ve prospěch tvrzení výše uvedené holandské společnosti, tato společnost požádala správní orgán o obnovu řízení a vzhledem k tomu, že tento obnovu odmítl, proti tomuto rozhodnutí se odvolala ke správnímu soudu. Rozsudek ESD byl vydán v řízení o předběžné otázce, kterou položil tento holandský správní soud.

V předmětném rozsudku ESD připomněl, že jeho rozhodnutí definují nebo interpretují evropské právní normy tak, jak jsou a jak by měly být aplikovány již od počátku, tedy od jejich vstupu v účinnost. Proto je nutné, aby národní orgány vykládaly evropské právní normy ve světle jejich výkladu Evropským soudním dvorem, a to i ve vztahu k situaci, která nastala před vydáním rozsudku, jímž ESD předmětnou normu vyložil. To platí zejména tehdy, pokud rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci pouze proto, že jej potvrdil národní soud, který chybně vyložil právo ES.

ESD rovněž vzal v potaz, že holandské právo umožňuje obnovu správního řízení, a to za podmínky, že nejsou dotčeny zájmy třetích osob.

ESD proto rozhodl, že národní správní orgán je v souladu s článkem 10 Smlouvy ES povinen obnovit řízení a vzít v úvahu rozsudek ESD, který byl vydán poté, co se předmětné správní rozhodnutí stalo pravomocným, pokud (i) národní právo umožňuje obnovu správního řízení, (ii) správní rozhodnutí se stalo pravomocným v důsledku rozsudku národního soudu vydaného v konečné instanci, (iii) které, jak vyplývá z následného rozsudku ESD, bylo založeno na chybném výkladu práva ES a národní soud nepředložil ESD předběžnou otázku, a (iv) dotčená osoba podala příslušný návrh ihned poté, co se o předmětném rozhodnutí ESD dozvěděla.

Vzhledem k tomu, že český právní řád umožňuje za určitých zákonem stanovených podmínek obnovu správního řízení, lze předpokládat, že závěry vyplývající z tohoto rozsudku ESD bude po přistoupení ČR k EU možné aplikovat i v České republice.