Státní podpora – investiční pobídky26/02/05 / cata_european-union-news

Toto rozhodnutí se týká právního charakteru a interpretace Pokynů Komise Evropských společenství (Commission Guidelines) týkajících se oblasti státních podpor. Dotčeným Pokynem je Multisektorální rámec regionální podpory pro velké investiční projekty z roku 1997 (Úřední věstník Evropské unie, 1998, C 107, str. 7), později nahrazený novým Sdělením Komise Evropských společenství se shodným názvem (Úřední věstník Evropské unie 2002, C 70, str. 8).

Multisektorální rámec regionální podpory pro velké investiční projekty definuje pravidla pro hodnocení podpory přiznané projektům, které spadají do rozsahu jeho působnosti. Komise Evropských společenství (dále jen „Komise“) podle něj, případ od případu, stanovuje výšku maximálně přípustné podpory projektům, které podléhají oznamovací povinnosti.

Pro posouzení poskytované investiční podpory je zapotřebí provést analýzu, která určí, zda oznámený plán bude uskutečněn v sektoru nebo podsektoru s nadměrnou strukturální kapacitou. Při určování existence nebo neexistence takové nadměrné kapacity na komunitární úrovni Komise zohledňuje rozdíl mezi průměrným stupněm využívání výrobních kapacit celého zpracovatelského průmyslu a mezi stupněm využívání výrobních kapacit v rámci předmětného sektoru či podsektoru.

V roce 2001 Komise schválila investiční podporu poskytnutou německými úřady na projekt vybudování zařízení na výrobu dřevěných výrobků, konkrétně dřevotřískových desek. Komise schválila uvedenou podporu na základě předběžného šetření, aniž by zahájila formální řízení. Soud prvního stupně (dále jen „SPS“) na základě námitky podané jedním z konkurentů společnosti, která podporu poskytnutou německými úřady přijala, rozhodnutí Komise zrušil.

Hlavním sporným bodem v tomto řízení byla otázka interpretace a implementace obecných principů Komise, konkrétně v tomto případě Multisektorálního rámce regionální podpory pro velké investiční projekty v platném znění. Komise vykládala ustanovení citovaných Pokynů doslovně, a to tak, že může přijmout rozhodnutí na základě neexistence nadměrných kapacit na trhu zboží, bez nutnosti přesvědčit se, zda nešlo o trh v útlumu.

SPS v první řadě připomíná, že Pokyny Komise musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy ES (v tomto případě s článkem 87) a jsou pro Komisi závazné. Podle názoru SPS vede interpretace Komise použitá v tomto případě k výsledku, který je v rozporu s článkem 87 Smlouvy ES.

Komise interpretovala větu: „pokud jsou údaje týkající se využívání kapacit nedostatečné, Komise přezkoumá, zda se zamýšlené investice neposkytují na trhu v útlumu“ (bod 3.4) v tom smyslu, že pokud dospěje k závěru, že na trhu žádné nadměrné kapacity neexistují, není zapotřebí dále zkoumat, zda se jedná o trh v útlumu. Naproti tomu SPS stanovil, že uvedenou větu je zapotřebí interpretovat v tom smyslu: „že v případě, kdy údaje týkající se využívání kapacit dotčeného sektoru neumožňují Komisi, aby dospěla k jednoznačně kladnému závěru o existenci nadměrné strukturální kapacity, musí Komise přezkoumat, zda se v případě předmětného trhu nejedná o trh v útlumu“.

SPS dále stanovil, že: „jedině tento výklad ustanovení Multisektorálního rámce je v souladu s článkem 87 Smlouvy ES a s jeho cílem, tj. dosažením nerušené hospodářské soutěže“. SPS také připomenul, že Komise již v přecházejících případech v souladu s touto interpretací jednala, a poukázal tak na protichůdnost rozhodovací praxe Komise.

Bez ohledu na specifické okolnosti citovaného případu, potvrzuje toto rozhodnutí SPS, že výklad práva ES, stejně jako výkladových pokynů, je prováděn především na základě jejich účelu a smyslu, nikoli na základě jejich doslovného znění.