Volný pohyb zboží - Omezení reklamy na alkoholické nástroje při vysílání sportovních událostí23/11/04 / cata_european-union-news

Francouzské právo zakazuje televizní reklamu na alkoholické nápoje, přičemž za porušení zákazu je možné uložit sankce dle trestního a správního práva. V souladu se zavedenou praxí dále francouzští provozovatelé vysílání nemohou vysílat přenosy ze sportovních událostí, pokud je na nich propagován alkohol byť nepřímo, např. na bannerech, bilboardech, dresech hráčů, atp. Tento zákaz se vztahuje zejména na bilaterální sportovní utkání, která jsou určena přímo francouzskému publiku. V takovém případě se francouzští provozovatelé vysílání musí vysílání zdržet, pokud organizátoři akce poskytují možnosti reklamy na alkoholické nápoje.

Evropská komise vznesla v souladu s článkem 226 Smlouvy ES proti Francii žalobu u ESD s tím, že francouzské právní předpisy jsou v rozporu se zásadou volného pohybu zboří a služeb, a to zejména služeb reklamních a vysílacích.

Evropský soudní dvůr však žalobu proti Francii zamítl. Dospěl sice k závěru, že se jedná o porušení zásady volného pohybu zboží a služeb, jelikož vlastníci zařízení jsou v důsledku předmětné právní úpravy nuceni odmítnout reklamu na alkoholické nápoje v případě, že se má jednat o akci vysílanou ve Francii, francouzští provozovatelé vysílání nemohou vysílat takové zápasy, kde se objevuje reklama na alkoholické nástroje, a organizátoři utkání nemohou prodávat vysílací práva francouzským subjektům tam, kde by se ve vysílání objevila nepřímá reklama na alkoholické nástroje.

Na druhou stranu však zdůraznil, že předmětná omezení volného pohybu služeb mohou být odůvodněna ochranou veřejného zdraví, přičemž dospěl k závěru, že ustanovení francouzského práva tuto podmínku splňují a jsou přiměřená sledovanému cíli. Mají za cíl omezit počet v televizi vysílaných akcí, při nichž veřejnost může sledovat reklamu na alkoholické nástroje a být podněcována ke konzumaci alkoholu.

V souladu se svou zavedenou rozhodovací praxí pro Soud není relevantní argument, že reklama na tabákové výrobky při televizním přenosu sportovních akcí není ve Francii nezákonná. Členské státy mohou cíle své veřejnoprávní politiky v oblasti veřejného zdraví určovat samostatně a v souladu s tím i vybírat příslušné metody jejího provádění. Z tohoto důvodu lze tedy totální zákaz televizní reklamy na alkoholické nápoje ve Francii shledat přiměřeným, a to bez ohledu na opatření aplikovaná v jiných členských státech.