Právní ochrana sportovních databází26/02/05 / cata_european-union-news

Tento rozsudek patří do skupiny rozsudků Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), které pochovaly naděje tvůrců sportovních databází (fotbal, dostihy) na získání dodatečných zdrojů pro sport tím, že by sázkovým kancelářím účtovali poplatky za používání údajů z těchto databází. Rozsudek se týká povahy a rozsahu práva sui generis na ochranu databází, upraveného ve Směrnici 96/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. března 1996, o právní ochraně databází (dále jen „Směrnice“).

Tento konkrétní případ se týkal společnosti British Horseracing Board Ltd. (dále jen „BHB“), která sestavuje a vede databázi obsahující velké množství informací o dostizích konaných ve Velké Británii. Kromě jiného obsahuje název, místo a datum závodu, délku tratě, kritéria pro účast v závodu, datum uzávěrky přihlášek, výši startovného, konečný seznam koní a jezdců pro závod atd.

Společnost William Hill, v tomto případě žalovaná strana, je jedním z nejdůležitějších organizátorů sázek „mimo dostihové dráhy“ ve Velké Británii, nabízejícím také on-line sázení přes internet. Na své webové stránce společnost William Hill též zveřejňuje informace o koních a jezdcích pro konkrétní závod, čerpajíc informace z databáze BHB.

Společnost BHB podala na společnost William Hill žalobu, v níž tvrdila, že žalovaná společnost porušovala právo společnosti BHB na ochranu její databáze vyplývající ze Směrnice. Po prvostupňovém rozhodnutí, v němž dal High Court of Justice of England and Wales zapravdu žalobci, se společnost William Hill odvolala ke Court of Appeal, jenž se obrátil na ESD s předběžnou otázkou podle článku 234 Smlouvy ES týkající se interpretace několika ustanovení Směrnice.

Podle ustanovení Směrnice má tvůrce databáze, která vykazuje podstatnou kvalitativní a/nebo kvantitativní investici do získání, ověření či prezentace jejího obsahu, právo zabránit jednání spočívajícímu ve vyjímání či používání obsahu celé databáze nebo její podstatné části, přičemž hodnocení, zda se jedná o podstatnou část databáze, je třeba provádět jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního.

ESD však ve svém rozsudku stanovil, že při posuzování toho, zda byla konkrétní databáze vytvořena s vynaložením podstatné investice, a zda tudíž podléhá ochraně tímto právem sui generis na ochranu databází, je možno brát v úvahu výhradně investice do získání, ověření či prezentace jejího obsahu. To v praxi znamená, že je možno zohlednit pouze investice vynaložené na vyhledání existujících nezávislých materiálů a jejich seskupení do databáze. „Účelem ochrany prostřednictvím práva sui generis upraveného Směrnicí je podnítit zřizování systémů na ukládání a zpracování existujících informací, a nikoli vytváření nových materiálů, které se budou později moci seskupit do databáze“. Investice vynaložené na vytvoření obsahu databáze nemohou být pro tyto účely považovány za část investice do databáze. Toto se týká i výdajů spojených se sestavováním seznamu koní účastnících se závodů a jejich ověřování, které tvoří podstatnou část investic společnosti BHB souvisejících s předmětnou databází, a jež podle citovaného rozsudku ESD nemohou být považovány za investice použité výhradně k získání, ověření či k prezentaci obsahu databáze.

Vlastník uvedeného práva sui generis k databázi má právo zabránit jednání spočívajícímu ve vyjímání či používání obsahu celé databáze nebo její podstatné části bez ohledu na to, zda byl obsah databáze zpřístupněn veřejnosti či nikoli. Kromě toho má dále právo zabránit každému opakovanému či systematickému vyjímání či používání nepodstatných částí obsahu databáze v případě, že takovéto jednání nepřiměřeně poškozuje oprávněné zájmy tvůrce dané databáze. Jak ESD ve svém rozsudku dále vysvětlil, jde o „nedovolená jednání spočívající ve vyjímání a/nebo používání, jejichž souhrnným důsledkem je reorganizace nebo zpřístupnění celého obsahu databáze nebo její podstatné části, bez souhlasu tvůrce takové databáze, jenž způsobuje vážnou škodu na investici, kterou tvůrce databáze vynaložil“.

S ohledem na výše uvedené je třeba pojem „podstatná část“ obsahu databáze z kvantitativního hlediska vykládat jako vztahující se na „objem dat vyjímaných z databáze a/nebo jinak používaných, a porovnat jej s celkovou velikostí obsahu databáze“. Jak ESD konstatoval, informace zveřejněné na webové stránce společnosti William Hill představují jen malou a nepodstatnou část obsahu databáze BHB. Proto jednání společnosti William Hill spočívající ve vyjímání a použití některých údajů, byť opakované a systematické, nemělo za cíl reorganizaci ani zpřístupnění celé databáze společnosti BHB či její podstatné části, a nezpůsobilo tedy vážné škody na investici vynaložené společností BHB na její vytvoření.