Zdanění dividend u fyzických osob v kontextu volného pohybu kapitálu26/02/05 / cata_european-union-news

Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Manninen (C-319/02), ze dne 7. září 2004

Uvedený případ se týkal finského daňového poplatníka, jenž vlastnil akcie švédské společnosti, která mu vyplácela dividendy.

Podle finského daňového práva jsou finské společnosti, resp. jejich finští akcionáři, povinny platit daň ze zisku ve chvíli, kdy společnost tento zisk vytvořila, resp. v okamžiku jeho následného přijetí akcionářem společnosti ve formě dividend.

Ke zmírnění následků tohoto dvojího zdanění zisku daní z příjmu právnických i fyzických osob poskytuje finské právo akcionářům-fyzickým osobám, majícím trvalé bydliště ve Finsku, zvláštní daňové zvýhodnění ve formě daňového kreditu, resp. nároku na vrácení/zápočet daně. Toto zvýhodnění se však vztahovalo pouze na tuzemské dividendy. V důsledku toho si finští daňoví poplatníci, kterým byly vyplaceny dividendy ze společností z jiných členských států, nemohli nárokovat toto daňové zvýhodnění, a byli tak potenciálně poškozeni dvojím zdaněním.

V tomto konkrétním případě byl daňovému poplatníku zamítnut nárok na zvláštní daňové zvýhodnění na dividendy švédské společnosti. Národní soud zabývající se jeho žalobou se rozhodl předložit případ k posouzení Evropskému soudnímu dvoru (dále jen „ESD“).

ESD konstatoval, že finské daňové právo může být překážkou pro společnosti z jiných členských států při získávání kapitálu od investorů-fyzických osob z Finska, když tyto odrazuje od investic do zahraničních akciových společností. Proto je finská daňová legislativa v rozporu s principem volného pohybu kapitálu.

Podle názoru ESD není možné ponechat v národní legislativě takováto omezující ustanovení, a to ani pokud jejich zrušení bude znamenat pokles daňových příjmů členského státu poskytujícího uvedené daňové zvýhodnění. ESD také odmítl argument, že rozšíření uplatnění daňového zvýhodnění i na zahraniční dividendy by bylo v rozporu se soudržností a jednotou finského daňového systému. ESD tudíž rozhodl, že investoři-fyzické osoby by měli požívat stejné právo daňového zvýhodnění jak u domácích dividend, tak i u dividend zahraničních, pocházejících od společností z jiných členských států.

Tento rozsudek ESD je v souladu s jeho předchozími rozhodnutími, která na základě principu volného pohybu kapitálu obsaženého ve Smlouvě ES směřují k odstranění finančních překážek, kterým musí občané EU čelit při investování v jiných členských státech.