Úvěrové financování v době COVID – základní dopady na smlouvy o financování
Obecné otázky dopadů mimořádných opatření na smluvní vztahy jsme zmiňovali ZDE, ve vztahu ke smlouvám o financování pak platí další specifika, jejichž základní nástin je uveden v tomto dokumentu. Smlouvy o financování jsou vedle dodavatelsko-odběratelských ujednání dalším základním stavebním kamenem každého podnikání i soukromého života, proto by jim měla být v časech mimořádných opatření věnována patřičná pozornost tak, aby příslušné subjekty neztratily přístup k financování svého podnikání a dalších aktivit.
V každém případě je jako první nutné revidovat příslušná práva a povinnosti v konkrétní smlouvě o financování, aby každý subjekt mohl zhodnotit, zda a jak jsou jednotlivé věci v jeho vztahu s druhou smluvní stranou upraveny.
Pohledem obvyklé struktury smlouvy o financování, vedle přímých platebních povinností vůči věřiteli (případně křížovému porušení, pokud dlužník neplní jiným věřitelům), může být relevantní dopad zejména do následujících ustanovení:
Prohlášení. Každý dlužník poskytuje vedle základních prohlášení ve vztahu k jeho osobě rovněž prohlášení směřující např. k jeho podnikatelské činnosti (účinnost obchodních smluv, platební schopnost odběratelů) či plnění jeho plateb (ať již dodavatelům, tak vůči ostatním subjektům poskytujícím mu financování či státu a zdravotním pojišťovnám).
Finanční ukazatele. Jsou přímým odrazem finanční situace dlužníka nebo jeho majetku, zejména se bude jednat o poměr zadlužení k výsledkům hospodaření, výši úvěru k hodnotě nemovitosti a další s ohledem na konkrétní předmět financování.
Informační povinnosti. Obvyklou součástí smluv o financování je povinnost informovat věřitele o skutečnostech, které mohou mít negativní dopad na podnikatelskou činnost a splácení dluhů. Obecný dopad se jeví zřejmý, nicméně dopad na konkrétní odvětví a konkrétní subjekt se mohou významně lišt, je tedy vhodné pro věřitele popsat konkrétní stav, předpoklad dopadů, opatření, která jsou přijímána a další relevantní informace.
Obecné povinnosti. Obdobně jako v případě prohlášení, povinnosti mimo jiné směřují na podnikatelskou činnost a některé z nich může být problematické dodržet, např. účinnost významných odběratelských kontraktů či procento pronajatých obchodních ploch
Podstatný nepříznivý účinek. Je obecnou a často samostatnou kategorií porušení smlouvy, kdy bez ohledu na to, že dluh je splácen a zatím žádné povinnosti nebyly porušeny, nastal tzv. podstatný nepříznivý účinek, který se podstatně negativně projevuje v příjmech, podnikatelské činnosti, majetku, finanční (či jiné) situaci nebo výhledech dlužníka.
Porušení ustanovení smlouvy (nebo podstatný nepříznivý účinek) obvykle umožňuje věřiteli mimo jiného zastavit poskytnutí dalších peněžních prostředků či zesplatnění úvěru, což mohou být pro konkrétní subjekt nepodstatně zásadnější následky než úroky z prodlení spojené s případnými dlužnými částkami.
Neméně důležité je myslet i na další otázky praktického fungování jako například:
Lhůty. V každé smlouvě jsou k určitým povinnostem stanoveny lhůty k dodávání různých dokumentů a informací, a to ať na pravidelné či ad hoc bázi. Strany by měly zohlednit nejen jejich přímou schopnost takové dokumenty a informace poskytnout, ale ověřit rovněž schopnost dodat tyto třetími stranami (typicky účetní výkazy či audity).
Revolvingové (a kontokorentní) úvěry. Jakékoli financování provozu poskytované formou revolvingových či obdobných úvěrů, na jejichž základě je možné peněžní prostředky čerpat, případně znovu čerpat opakovaně, by mělo být revidováno s ohledem na možnosti věřitele takové financování neposkytnout (dále neposkytovat) bez ohledu na další skutečnosti (resp. podmínky za nichž toto může učinit).