Zdanění dividend u fyzických osob v kontextu volného pohybu kapitálu

Uvedený případ se týkal finského daňového poplatníka, jenž vlastnil akcie švédské společnosti, která mu vyplácela dividendy.
Podle finského daňového práva jsou finské společnosti, resp. jejich finští akcionáři, povinny platit daň ze zisku ve chvíli, kdy společnost tento zisk vytvořila, resp. v okamžiku jeho následného přijetí akcionářem společnosti ve formě dividend.
Ke zmírnění následků tohoto dvojího zdanění zisku daní z příjmu právnických i fyzických osob poskytuje finské právo akcionářům-fyzickým osobám, majícím trvalé bydliště ve Finsku, zvláštní daňové zvýhodnění ve formě daňového kreditu, resp. nároku na vrácení/zápočet daně. Toto zvýhodnění se však vztahovalo pouze na tuzemské dividendy. V důsledku toho si finští daňoví poplatníci, kterým byly vyplaceny dividendy ze společností z jiných členských států, nemohli nárokovat toto daňové zvýhodnění, a byli tak potenciálně poškozeni dvojím zdaněním.
V tomto konkrétním případě byl daňovému poplatníku zamítnut nárok na zvláštní daňové zvýhodnění na dividendy švédské společnosti. Národní soud zabývající se jeho žalobou se rozhodl předložit případ k posouzení Evropskému soudnímu dvoru (dále jen „ESD“).
ESD konstatoval, že finské daňové právo může být překážkou pro společnosti z jiných členských států při získávání kapitálu od investorů-fyzických osob z Finska, když tyto odrazuje od investic do zahraničních akciových společností. Proto je finská daňová legislativa v rozporu s principem volného pohybu kapitálu.
Podle názoru ESD není možné ponechat v národní legislativě takováto omezující ustanovení, a to ani pokud jejich zrušení bude znamenat pokles daňových příjmů členského státu poskytujícího uvedené daňové zvýhodnění. ESD také odmítl argument, že rozšíření uplatnění daňového zvýhodnění i na zahraniční dividendy by bylo v rozporu se soudržností a jednotou finského daňového systému. ESD tudíž rozhodl, že investoři-fyzické osoby by měli požívat stejné právo daňového zvýhodnění jak u domácích dividend, tak i u dividend zahraničních, pocházejících od společností z jiných členských států.
Tento rozsudek ESD je v souladu s jeho předchozími rozhodnutími, která na základě principu volného pohybu kapitálu obsaženého ve Smlouvě ES směřují k odstranění finančních překážek, kterým musí občané EU čelit při investování v jiných členských státech.
Další články
KŠB na business snídani v Ostravě představila digitální povinnosti pro rok 2026
KŠB uspořádala ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje business snídani na téma „Digitální povinnosti 2026: Kybernetická bezpečnost, e-commerce a přístupnost pod lupou“, která se konala 24. září 2026 v Ostravě, v prostorách Futurea v areálu Dolních Vítkovic.
KŠB jako poradce J&T Banky, Unicredit, PPF Banky, České spořitelny a Komerční banky u další fáze dluhopisového programu EMMA Capital
KŠB navazuje na své předchozí právní poradenství pro J&T, Unicredit a Českou spořitelnu při dluhopisovém programu investiční skupiny EMMA Capital, který i v druhé půlce roku zaznamenává výrazný zájem investorů na trhu.
Nejvyšší soud dal KŠB za pravdu: přirážka za velikost je při stanovení protiplnění ve squeeze-outech přípustná
KŠB zaznamenala významný úspěch před Nejvyšším soudem ČR, který svým rozsudkem ve věci sp. zn. 27 Cdo 1678/2025 zamítl dovolání žalobců a potvrdil rozhodnutí nižších soudů ve sporu o přiměřenost protiplnění za akcie společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. Společnost a jejího hlavního akcionáře v řízení zastupovali advokáti KŠB Radka Felgrová a Vlastimil Pihera.