6.10.2026
•
Novinky
Články KŠB Institut

Pozornost věnovaná péči o duševní zdraví na pracovišti je správná, pravidla doporučená Evropským parlamentem však vyvolávají otázky

6. října 2026 odhlasoval Evropský parlament usnesení, které obsahuje doporučení pro Evropskou komisi k legislativní iniciativě týkající se psychosociálních rizik, stresu a duševního zdraví na pracovišti.

‍

6. října 2026 odhlasoval Evropský parlament usnesení, které obsahuje doporučení pro Evropskou komisi k legislativní iniciativě týkající se psychosociálních rizik, stresu a duševního zdraví na pracovišti.

Tato legislativní iniciativa vzešla z toho, že se někteří poslanci domnívají, že současný rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zejména směrnice 89/391/EHS, stanoví obecné zásady prevence, ale neobsahuje dostatečně konkrétní, závazná nebo harmonizovaná ustanovení týkající se psychosociálních rizik spojených s prací. Provádění dohod evropských sociálních partnerů o pracovním stresu a o obtěžování a násilí na pracovišti je v jednotlivých členských státech a odvětvích stále nerovnoměrné, což vede k rozdílné úrovni ochrany pracovníků.

Vyzvali proto Evropskou komisi, aby předložila návrh zvláštní směrnice EU, která stanoví závazné minimální požadavky na prevenci, rozpoznávání a řízení psychosociálních rizik spojených s prací.

Obsáhlá úvodní ustanovení přijatého usnesení shrnují všechny aspekty, které v dnešní době atakují duševní zdraví všech osob na pracovišti. Vedle již delší dobu známých stresorů je specificky zmíněna i tzv. digitální mozková mlha způsobená nadměrným používáním nástrojů umělé inteligence. Stav digitální mozkové mlhy se vyznačuje především sníženou koncentrací, zhoršenými rozhodovacími schopnostmi, sníženou produktivitou a zvyšuje psychosociální stres.

Opakovaně až naléhavě se v usnesení Evropského parlamentu jako faktor způsobující stres objevuje nedostatek pracovních sil napříč všemi obory. Technologie, které by mohly v určitých oblastech tento problém snížit, zároveň mohou způsobovat také stres. Přispívají mimo jiné k pracovní izolaci.

Po pročtení doporučení Evropského parlamentu, co by mělo být v evropské směrnici obsaženo, není neopodstatněná obava, že zavedení požadovaných pravidel v navrženém rozsahu by zvýšilo index stresu na straně zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. Usnesení totiž zdůrazňuje například to, že individuální školení zaměstnanců nebo programy zaměřené na duševní pohodu na pracovišti nemohou nahradit zákonnou povinnost zaměstnavatele předcházet psychosociálním rizikům spojeným s prací prostřednictvím řádné organizace práce.

Zaměstnavatel by měl posuzovat psychosociální rizika pravidelně a vždy, dojde-li k významným změnám v organizaci práce, a to i třeba vyvolanými zvýšenou nemocností zaměstnanců. Zaměstnavatel by měl poté po posouzení rizik, které má být založeno na vědecky srovnatelných a ověřených metodách, přijmout akční plán, ve kterém by mimo jiné měl být obsažena opatření k řešení nedostatku pracovních sil, prostřednictvím odpovídajícího počtu zaměstnanců a pokud možno omezením monotónní práce.

U pracovníků, kteří dlouhodobě nejsou přítomni v práci v důsledku poškození zdraví souvisejícího s psychosociálními riziky, v případě, že se vrátí do práce, má zaměstnavatel vypracovat individuální plán návratu do práce.

Nepřekvapilo proto, že k návrhu bylo publikováno i menšinové stanovisko, které zejména uvádí, že povinností poslanců je nalézt rovnováhu mezi důstojnými pracovními podmínkami pro pracovníky na jedné straně a právem zaměstnavatelů řídit a organizovat podnik na straně druhé, což je způsob, jak konkrétně plní své poslání vytvářet prosperitu. Předložený návrh není podle menšinového stanoviska v tomto smyslu dostatečně vyvážený.

Evropská legislativní iniciativa k problematice psychosociálních rizik, stresu a duševnímu zdraví na pracovišti, která si klade za cíl větší harmonizaci pravidel v této oblasti, je sice teprve v počátcích, důsledky přijetí zamýšlených pravidel by však měly velký dopad na zaměstnavatele v Unii, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Proto budeme vývoj legislativy v této oblasti pozorně sledovat.

‍

Další články

16.11.2026
•
Novinky

Prof. Jan Dědič získal stříbrnou medaili Antonína Randy

Jednota českých právníků ocenila emeritního partnera KŠB za přínos českému obchodnímu právu.

Jednota českých právníků ocenila emeritního partnera KŠB za přínos českému obchodnímu právu.

‍

13.11.2026
•
M&A

Jan Lasák jako odborný garant a moderátor M&A FÓRA 2026

Partner KŠB Jan Lasák byl odborným garantem a moderátorem 8. ročníku konference M&A FÓRUM 2026, kterou 4. listopadu v pražském Stages Hotelu uspořádala Akademie C. H. Beck. Konference patří k tradičním a odbornou veřejností vyhledávaným setkáním odborníků na fúze a akvizice z advokacie, justice, akademické sféry i podnikové praxe.

Partner KŠB Jan Lasák byl odborným garantem a moderátorem 8. ročníku konference M&A FÓRUM 2026, kterou 4. listopadu v pražském Stages Hotelu uspořádala Akademie C. H. Beck. Konference patří k tradičním a odbornou veřejností vyhledávaným setkáním odborníků na fúze a akvizice z advokacie, justice, akademické sféry i podnikové praxe.

‍

12.11.2026
•
Novinky

Richard Schmidt vystoupil na Svatomartinské konferenci ÚOHS 2026

Advokát KŠB Richard Schmidt vystoupil na letošní Svatomartinské konferenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jde o jednu z nejvýznamnějších tuzemských akcí v oblasti soutěžního práva a každoročně se jí účastní přední odborníci z České republiky i ze zahraničí.

Advokát KŠB Richard Schmidt vystoupil na letošní Svatomartinské konferenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jde o jednu z nejvýznamnějších tuzemských akcí v oblasti soutěžního práva a každoročně se jí účastní přední odborníci z České republiky i ze zahraničí.

‍