DNS – co ještě je a co již není běžně dostupné plnění
Odborná literatura dříve uváděla, že dynamický nákupní systém lze přirovnat k běžnému nákupu na internetu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 22 As 15/2025-65 ze dne 12. května 2026 však tento názor významně modifikuje.

Spor o možnost poptávat údržbu pozemních komunikací přes tzv. DNS, tedy dynamický nákupní systém, jako prostředek zadání veřejné zakázky, vyústil v bližší vymezení neurčitého právního pojmu „běžně dostupné plnění“.
Již krajský soud v dané věci zaujal stanovisko, že jde o plnění, které nevykazuje žádná zvláštní specifika a bývá běžně dostupné. Dříve se jako takové typické plnění uvádělo zajištění kancelářských potřeb, postupem času se výklad rozšířil a vztáhl také na služby (např. stavební či technologické). Krajský soud uvedl, že pokud jde obecně o úklidové a údržbové služby, je mu známo, že tyto služby se ve Velké Británii zadávají i skrze DNS. V české praxi šlo dosud o soudem neposuzovanou záležitost.
Nejvyšší správní soud po prostudování relevantních podkladů došel k závěru, že jako běžně dostupná plnění lze chápat taková plnění,
(1) která jsou nabízena relativně širokým okruhem dodavatelů, jsou dostupná pro široký okruh zadavatelů a na trhu jsou běžně obchodována;
(2) která jsou veřejnými zadavateli poptávána opakovaně a operativně (či budou opakovaně a operativně poptávána po dobu fungování daného DNS);
(3) jejichž vlastnosti by zadavatelé měli být schopni při zadávání jednotlivých dílčích zakázek (minitendrů) již pouze upřesňovat;
(4) u nichž je přípustná i určitá míra individualizace ve vztahu k potřebám daných zadavatelů, nicméně taková individualizace nesmí být nosným prvkem celkového charakteru a obsahu daného plnění;
(5) u nichž je přípustný i určitý rozsah přípravné fáze daných plnění či předběžné domluvy mezi zadavateli a dodavateli. Tyto přípravy však nesmí z daných plnění následně učinit plnění, která by byla zásadně individualizována vůči potřebám daných zadavatelů.
Nejvyšší správní soud zdůraznil, že tyto závěry nevedou k tomu, že by skrze DNS šlo poptávat prakticky cokoliv. Určitá míra individualizace a příprav poptávaného plnění nicméně přípustná je, budou-li současně splněny podmínky uvedené výše.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že prostřednictvím DNS je možné zadat např. údržbu komunikací, a to přesto, že tato vyžaduje určitou přípravnou fázi či koordinaci mezi zadavateli a dodavateli, neboť předmětné plnění je v rámci větších měst relativně obsahově typizované a potřebná přípravná fáze či koordinace mezi zadavateli je běžnou obsahovou náplní předmětného plnění i v rámci jiných velkých měst a nejedná se o jakousi „customizaci“ plnění pro zadavatele nad rámec běžné praxe.
Oproti tomu např. architektonické studie se obecně vztahují jen a pouze ke konkrétnímu místu (jde tedy v jejich případě o individualizovaný požadavek) a není je tudíž možno poptávat prostřednictvím DNS.
Další články
Právní podpora Smetanovy Litomyšle pohledem KŠB
Kolegyně Sylvie Sobolová a Jana Guričová poskytly rozhovor legalwebu Jana Januše o právní podpoře Smetanovy Litomyšle, jednoho z nejvýznamnějších hudebních festivalů v České republice.
KŠB na vyhlášení výsledků XIX. ročníku Studentské vědecké a odborné činnosti na Právnické fakultě UK
Kocián Šolc Balaštík byla i letos partnerem Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Slavnostní vyhlášení výsledků XIX. ročníku soutěže proběhlo 11. června 2026 za účasti studentů, akademiků i partnerů soutěže.
Advokátky KŠB pro legalweb: Zachovejme současný stav, kdy justiční prázdniny fungují de facto
Advokátky KŠB Hana Dejlová a Radka Felgrová se zapojily do ankety odborného portálu legalweb věnované otázce případného zavedení justičních prázdnin a plánovaným změnám v organizaci soudní soustavy.