Evidence skutečných majitelů: Co přinese znepřístupnění od 17. prosince 2025?
Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná. Tato situace se změní 17. prosince 2025, kdy ministerstvo znepřístupní evidenci skutečných majitelů; povinným subjektům tak budou opět hrozit závažné sankce.

Nejvyšší soud a posléze též Nejvyšší správní soud, v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, konstatovaly, že veřejný přístup k údajům o skutečných majitelích porušuje základní práva na soukromí a ochranu osobních údajů zaručených články 7 a 8 Listiny základních práv EU. Soudy dospěly k závěru, že česká právní úprava evidence skutečných majitelů je v rozporu s unijním právem, neboť veřejný přístup není nezbytným prostředkem k dosažení cílů boje proti praní špinavých peněz (AML). Důležitým aspektem těchto rozhodnutí bylo konstatování, že za podmínek veřejného přístupu do evidence skutečných majitelů nelze vést řízení o nesrovnalostech v evidenci a nelze považovat nezapsání údajů do evidence za přestupek. Není totiž možné sankcionovat jednání, jehož důsledkem by bylo porušení ústavně zaručených práv. Tato rozhodnutí tak fakticky pozastavila vymáhání sankcí (jak veřejnoprávních, tak soukromoprávních) v rámci zákona o evidenci skutečných majitelů, což dočasně zmírnilo tlak na subjekty, které podléhají povinnosti zápisu.
V reakci na uvedenou judikaturu nejvyšších soudů přistoupilo ministerstvo spravedlnosti k opatření spočívajícím v znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti, a to s účinností od 17. prosince 2025. Tímto krokem má dojít k narovnání nezákonného zásahu do práv dotčených subjektů, přičemž přístup k údajům zůstane zachován převážně pro orgány veřejné moci a další „oprávněné“ (resp. povinné podle AML zákona) osoby, jakými jsou například banky, notáři, advokáti, zadavatelé veřejných zakázek apod. Těm bude umožněn tzv. dálkový přístup, jehož technické řešení však ministerstvo teprve plánuje.
Přínos pro ochranu soukromí skutečných majitelů však současně znamená návrat k uplatnění postupů a procesů dle zákona o evidenci skutečných majitelů. Po znepřístupnění evidence tak bude opět možné vést řízení o nesrovnalostech a ukládat sankce.
Podle zákona o evidenci skutečných majitelů jsou právnické osoby povinny identifikovat své skutečné majitele (fyzické osoby s konečným vlivem nebo prospěchem), získat a interně evidovat jejich údaje, zapsat tyto údaje do evidence bez zbytečného prodlení a průběžně aktualizovat tyto zápisy při jednotlivých změnách. Skuteční majitelé a prostředníci musí dle zákona poskytnout k zápisu plnou součinnost, včetně sdělení vzniku svého postavení.
Následky opomenutí zapsání údajů do evidence skutečných majitelů mohou představovat nejen následky veřejnoprávní v podobě pokuty za přestupek až do výše 500 000 Kč, ale také vyloučení z veřejných zakázek, ztrátu přístupu k potřebnému bankovnímu financování či další nepříznivé dopady. Například také hrozí, že nesplní-li společnost povinnosti ohledně správnosti a úplnosti zápisu v evidenci svých skutečných majitelů, nesmí připustit účast skutečného majitele na zasedání valné hromady, popř. i jeho rozhodování jako jediného společníka či akcionáře, či takovému skutečnému majiteli nesmí vyplatit podíl na zisku.
Všechny výše zmíněné následky bude od 17. prosince opět možné v souvislosti s nezapsáním příslušných údajů uplatnit. Nyní je tedy nejvyšší čas zkontrolovat, zdali skutečnosti zapsané v evidenci skutečných majitelů odpovídají realitě a případně urychleně sjednat nápravu, dokud je možné učinit tyto kroky bez nepříjemných postihů.
Kocián Šolc Balaštík je jednou z mála českých nezávislých advokátních kanceláří působících na trhu již 35 let. Díky hodnocení klientů i konkurence se stala respektovanou kanceláří, což dokládá řada prestižních ocenění, zejména čtyřnásobné udělení ocenění Chambers Europe Award for Excellence pro nejlepší advokátní kancelář v České republice. Disponuje silným týmem 70 právníků a daňových poradců, z nichž mnozí patří mezi uznávané špičky ve svých oborech.
Kancelář poskytuje poradenství ve všech klíčových oblastech práva, včetně práva obchodních společností, fúzí a akvizic, bankovnictví, nemovitostí, hospodářské soutěže, soudních sporů, energetického práva, veřejných zakázek či pracovního práva. Věnuje se rovněž specifickým oblastem, jako je letecké a vesmírné právo, ochrana osobních údajů, farmaceutické právo, právo životního prostředí a další právní disciplíny. Její síla spočívá v hluboké znalosti regulačního prostředí jednotlivých odvětví, v nichž poskytuje poradenství. Prostřednictvím svých dceřiných společností nabízí také účetní služby a odborné vzdělávání.
Other articles
30. Adventní koncert pro Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové
I letos se v čase předvánočním uskutečnil Adventní koncert dobré vůle, který od roku 1995 pořádá advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Tentokrát šlo již o jubilejní 30. ročník a výjimečný byl i tím, že jsme jej poprvé pořádali společně s naším partnerem, Smetanovou Litomyšlí, v rámci širší vzájemné spolupráce. Koncert se jako vždy konal v koncertní síni kostela sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.
30th Advent Concert for the Committee of Good Will – Olga Havlová Foundation
The Advent Concert of Good Will, organised since 1995 by the law firm Kocián Šolc Balaštík for the benefit of the Committee of Good Will – Olga Havlová Foundation, will this year take place on Sunday, 7 December, from 7:00 p.m., traditionally in the concert hall of the Church of Sts. Simon and Jude in the Old Town of Prague. The concert is held under the auspices of the First Lady of the Czech Republic, Mrs Eva Pavlová.
Kyberbezpečnost nově: tisíce firem čekají nové povinnosti. Iniciativa je plně na podnikateli.
Od 1. listopadu 2025 čeká tisíce firem v České republice napříč různými odvětvími zásadní změna v oblasti kybernetické regulace. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti spolu s řadou doprovodných právních předpisů totiž výrazně rozšiřuje okruh subjektů, na které bude dopadat. Cílem regulace je zvýšit odolnost technické infrastruktury vůči kybernetickým hrozbám. Místo úzkého okruhu pouze klíčových institucí se nová pravidla budou vztahovat na široké spektrum firem a organizací, které poskytují tzv. regulované služby. Jde o služby zásadní pro fungování společnosti a státu, jejichž narušení či výpadek by mohly mít negativní dopady na bezpečnost státu, ekonomickou stabilitu a každodenní chod společnosti.