Jak za současné situace postupovat u záloh na daň z příjmů? AKTUALIZACE01
Na našem blogu jsme již informovali o zmírňujících daňových opatřeních, která schválila vláda v souvislosti s aktuální situací způsobenou šířením koronaviru. Ministerstvo financí nyní připravilo další opatření, která se týkají i povinností k úhradě záloh na daň z příjmů. Jaké jsou tedy nyní možnosti a povinnosti v oblasti placení záloh? A co když poplatník očekává vznik přeplatku na dani? Dále uvedený komentář se týká především poplatníků, na které se vztahuje konec lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů 1. 4. 2020.
Po zveřejnění prvních zmírňujících daňových opatření (tzv. první liberační balíček) se některým poplatníkům ulevilo, že nemusí ve lhůtě do 1. 4. 2020 podat přiznání k dani z příjmů ani uhradit doplatek daně. Na druhé straně vyvstávají nové otázky, například jak je to s úhradou pololetních či čtvrtletních záloh na daň z příjmů. Připomínáme, že 16. 3. 2020 byla splatná jedna ze čtvrtletních záloh na daň a 15. 6. 2020 má být splatná další.
Prominutí červnové zálohy na daň z příjmů
V rámci druhého liberačního balíčku vláda v pondělí 23. 3. schválila prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Poplatníci, kteří mají povinnost zálohu v červnu platit, tak činit nemusí.
Co dělat, když poplatník nebyl schopen březnovou zálohu včas zaplatit?
Prominutí úhrady se bohužel netýká zálohy na daň, která byla splatná v březnu. V případě jejího neuhrazení tak vznikají poplatníkům ze zákona úroky z prodlení. Ty budou ale podle vládního opatření plošně prominuty za období až do 1. 7. 2020. Pokud tedy poplatník bude schopen zálohu uhradit ve lhůtě do 1. 7. 2020, není třeba podnikat žádné kroky. Pokud však již nyní ví, že zálohu do počátku července nebude schopen zaplatit, je možné požádat o posečkání s její platbou. V případě, kdy správce daně žádosti vyhoví, bude se nedoplatek na záloze po 1. 7. úročit sazbou 7 % plus repo sazba platná 1. 7. 2020. Tato sazba je poloviční oproti standardní sazbě úroku z prodlení. Obdobně je pak možno žádat o posečkání každé další zálohy s výjimkou červnové, která bude prominuta. Pokud již nyní poplatník ví, že jeho příjmy, resp. daň za letošní rok budou nižší než v předcházejícím roce, má možnost požádat o snížení záloh či o zproštění povinnosti jejich úhrady. Takovouto žádost je však třeba řádně doložit reálným odhadem výsledku hospodaření. V této souvislosti připomínáme, že vláda schválila odpuštění správních poplatků pro všechny žádost podané do 31. 7. 2020.
V případě prodlení či posečkání s úhradou záloh na daň či samotné daně může poplatník požádat o prominutí úroku z prodlení, resp. úroku z posečkané částky, a to vždy až po jejich úhradě. Správce daně může s přihlédnutím k okolnostem a sociálním, resp. ekonomickým podmínkám každého konkrétního případu úrok zcela nebo zčásti prominout. Správce daně při tom postupuje podle Pokynu GFŘ D-21, v němž důležitou roli hraje, jak doposud poplatník plnil své daňové povinnosti.
Pozdější podání daňového přiznání není výhodné, pokud očekáváte přeplatek
V souvislosti s plošným prominutím sankcí v případě pozdního podání daňového přiznání je však třeba zmínit i situace, kdy poplatníkovi vznikne na základě daňového přiznání za poslední zdaňovací období přeplatek na dani. Přeplatek správce daně ze zákona vrací ve lhůtě 30 dní od lhůty po podání daňového přiznání. Poplatníci, kteří již podali daňové přiznání nebo jej podají do 1. 4. 2020, by měli své přeplatky na dani obdržet nejpozději začátkem května 2020. Pokud ale podají daňové přiznání později, bude 30denní lhůta pro vrácení daně běžet až od data jeho skutečného podání.
Z tohoto pohledu je tedy výhodnější, aby poplatníci očekávající přeplatek na dani s podáním daňového přiznání neotáleli a podali jej ve lhůtě do 1. 4. 2020. Naopak ti poplatníci, kterým zaplacené zálohy nebudou na daň za rok 2019 stačit a daň budou muset doplácet, odklad do 1. 7. 2020 ocení.