Povinnost zaměstnavatele chránit zaměstnance před coronavirem
Zaměstnanec má dle ust. § 106 odst. 1 zákoníku práce právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též BOZP), a to i v době pandemie.
Z hlediska prevence je stále klíčová úprava v ust. § 102 zákoníku práce. Prevencí rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se dle cit. ustanovení zákoníku práce rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Prevencí se proto rozumí na základě platné právní úpravy v oblasti BOZP zavedení systému řízení BOZP, pomocí kterého jsou vytvářeny podmínky pro snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání a tím i pro postupné zlepšování úrovně BOZP s konkrétním přínosem pro praxi, a to nejen na úrovni podniků, vzdělávacích, výzkumných a dalších odborných institucí v této oblasti, tak dalších subjektů, např. veřejnoprávních institucí na národní úrovni, regionů, měst a obcí v jejich vzájemné spolupráci.
Každý zaměstnavatel je tak povinen v rámci svého provozu vyhradit dostatečné materiální i personální prostředky k provedení opatření k předcházení rizikům. Tato opatření v prevenci rizik jsou tak nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení, jinými slovy odpovídají za ně vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. O vyhledávání a vyhodnocování rizik je každý zaměstnavatel povinen vést dokumentaci, která je vždy významným podkladem při kontrole inspekce práce nebo pro šetření případného bezpečnostního incidentu jako je pracovní úraz.
Hodnocení rizik je zaměstnavatel povinen přezkoumat v souvislosti s každou změnou v pracovním procesu, např. právě nebezpečí nákazy pandemickým coronavirem.
V současné době, kdy roste nebezpečí nákazy, by zaměstnavatel měl mít na zřeteli, že jeho povinnost zajistit ochranu zdraví zaměstnance při výkonu práce sankcionuje celá řada zákonů. V případě, že se zaměstnanec nakazí coronavirem při výkonu práce, v souvislosti s výkonem práce nebo pro výkon práce, pak se může podle okolností konkrétního případu jednat o nemoc z povolání. Sankce pak lze nalézt ve správním právu (pokuta za nezajištění prevence), v právu trestním (zaměstnavatele, který zvlášť hrubým způsobem poruší svou povinnost prevence ochrany zdraví zaměstnanců, lze stíhat za nedbalostní trestné činy) a především v právu soukromém (pojišťovna odmítne plnit za zaměstnavatele, či uplatní regres vůči zaměstnavateli, protože ke vzniku nemoci z povolání došlo pro závažné porušení BOZP).
Těchto sankcí by si měli být vědomi zaměstnavatelé při řešení operativních otázek jako např. vyslání zaměstnanců na teambuilding do zakázané oblasti, nezajištění dostatečných ochranných pomůcek při nařízení výkonu práce na pracovišti či provádění úprav či oprav pracoviště, které nejsou v této chvíli nezbytné a přitom v jejich souvislosti dojde ke vpuštění zdravotně neprověřených třetích osob na pracoviště zaměstnavatele, kde se nachází jeho zaměstnanci a další osoby, za jejichž zdraví zaměstnavatel odpovídá.