Volný pohyb služeb
Dne 13. ledna Komise zveřejnila návrh směrnice o službách na vnitřním trhu (dále jen „Návrh“), jehož cílem je odstranění zásadních bariér svobodě usazování a volnému pohybu služeb v rámci Evropské unie.
Dle Návrhu by členské státy nemohly podmínit přístup k poskytování služeb na svém území určitými specifickými podmínkami, mezi něž patří diskriminační požadavky založené na národnosti či na umístění zapsaného sídla poskytovatele služeb, povinnost mít hlavní sídlo na území daného státu, omezení svobody výběru mezi podnikáním formou zastoupení, organizační složky či dceřiné společnosti či požadavek reciprocity.
Návrh sleduje zásadu země původu, podle níž poskytovatelé služeb podléhají pouze domácím předpisům svého členského státu. tento princip se uplatní mimo jiné na úpravu přístupu ke službám, výkon těchto činností včetně kvality a obsahu služeb, reklamu, smluvní vztahy a odpovědnost poskytovatele.
Návrh by měl zajistit, že členské státy nebudou omezovat svobodu poskytování služeb příslušníky z jiných členských států. Návrh zmiňuje určitá ujednání, která mají být považována za protiprávní omezení této svobody, např. požadavek, aby podnikatel měl sídlo, provozovnu či zástupce na území předmětného státu.
Dle Návrhu by v členských státech mělo dojít ke zřízení tzv. „jediných kontaktních bodů“, v nichž by poskytovatel služeb mohl splnit veškeré formality nezbytné k poskytování příslušné služby, zejména poskytnout veškerá nezbytná prohlášení, oznámení nebo žádosti o povolení příslušného orgánu, včetně žádosti o zápis do rejstříku, seznamu, databáze nebo zápisu do profesní organizace či sdružení.
Návrh rovněž obsahuje opatření navržená k zamezení diskriminace příjemců služeb, které poskytují osoby z jiného členského státu. Příjemce služby nebude smět být v souvislosti s poskytováním služby předmětem diskriminačnímu zacházení, např. nesmí mít povinnost získat povolení či učinit prohlášení vůči příslušnému orgánu, příjemce ani jeho zařízení nezbytné k příjmu služby nesmí být předmětem diskriminačního zdanění, nesmí docházet k limitaci daňových srážek či finanční podpory z důvodu, že je poskytovatel služby založen v jiném členském státě či služba poskytována v jiném členském státě.
Další články
KŠB asistovala společnosti Seyfor při prodloužení financování od Raiffeisenbank, Tatra banky a nově také Slovenskej sporiteľne
Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.
Evidence skutečných majitelů: Co přinese znepřístupnění od 17. prosince 2025?
Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná. Tato situace se změní 17. prosince 2025, kdy ministerstvo znepřístupní evidenci skutečných majitelů; povinným subjektům tak budou opět hrozit závažné sankce.
30. Adventní koncert pro Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové
I letos se v čase předvánočním uskutečnil Adventní koncert dobré vůle, který od roku 1995 pořádá advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Tentokrát šlo již o jubilejní 30. ročník a výjimečný byl i tím, že jsme jej poprvé pořádali společně s naším partnerem, Smetanovou Litomyšlí, v rámci širší vzájemné spolupráce. Koncert se jako vždy konal v koncertní síni kostela sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.
