Veřejné podpory – Financování propagace obchodní komorou

Holandské právo upravuje otázky zakládání průmyslových sdružení, přičemž těmto sdružením svěřuje v určitém rozsahu vnitřní autonomii.

Předmětný případ se týká holandské obchodní komory, která působí na trhu optických výrobků. Tato obchodní komora prostřednictvím svých vnitřních předpisů uložila svým členům platbu určitých příspěvků, které pak byly použity výhradně na financování reklamy za účelem propagace optických výrobků ku prospěchu členů komory.

Mezi komorou a třemi jejími členy, soukromoprávními obchodními společnostmi činnými v oblasti optických výrobků, však došlo ke sporu, v němž tito výrobci předmětné příspěvky zpochybnili. Tvrdili, že tento příspěvek je nutné považovat za veřejnou podporu, která nebyla oznámena Evropské komisi v souladu s příslušnými ustanoveními práva ES, a proto je rozhodnutí komory o výběru příspěvků neplatné a příspěvky musí vráti.

Evropský soudní dvůr však rozhodl ve prospěch komory. Připomněl, že veřejná podpora je definována jako podpora poskytnutá přímo či nepřímo z veřejných prostředků, které je možné přiřadit činnosti veřejných orgánů.

Podle názoru ESD tato podmínka v daném případě naplněna nebyla. Prostředky tvořené vybranými příspěvky byly použity pouze v zájmu členů komory, kteří tak měli užitek z provedené propagace. Z tohoto důvodu se tedy užitek, který tak členové komory měli, netýkal alokace ani převodu veřejných prostředků, jelikož veškeré výhody, které členové komory mohli tímto způsobem získat, byly financovány z prostředků, které byly vybrány od nich samých.

ESD taktéž odmítl argument, podle nějž jak činnosti, tak pravomoc obchodní komory, včetně jejího práva ukládat poplatky, vyplývají z holandského veřejného práva. ESD zdůraznil, že rozhodnutí o uložení poplatku komora přijala komora na žádost samotných členů. Poplatek jako takový tedy nelze považovat za součást všeobecné politiky holandských veřejnoprávních orgánů a nelze jim rozhodnutí o něm přičítat.