Úspěšná kasační stížnost KŠB u Nejvyššího správního soudu

V projednávaném případě podala společnost REMA Systém, a.s. v roce 2005 návrh na zápis svého kolektivního systému do tzv. Seznamu výrobců elektrozařízení. MŽP její návrh v rozsahu správy financí pro 3. skupinu historických elektrozařízení pocházející z domácností zamítlo a toto negativní rozhodnutí bylo v roce 2006 potvrzeno ministrem životního prostředí. Proti rozhodnutí podala společnost správní žalobu k Městskému soudu v Praze, s níž v plném rozsahu (i před Nejvyšším správním soudem) uspěla. Řízení o zápisu společnosti REMA Systém, a.s. se tak vrátilo v roce 2010 zpět na MŽP, které však ve věci vydání nového meritorního rozhodnutí zůstalo nečinné.
Z uvedeného důvodu přistoupila společnost REMA Systém, a.s. k podání žaloby k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhala uložení lhůty pro vydání rozhodnutí MŽP. Městský soud v Praze žalobu z procesních důvodů odmítl, neboť měl za to, že nebyla dodržena lhůta pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti, která je stanovena v délce jednoho roku od dne, kdy mělo být rozhodnutí vydáno. Zmeškání lhůty přitom nelze prominout.
Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podala REMA Systém, a.s. kasační stížnost. Ve stížnosti namítala nesprávné určení okamžiku, kdy mělo být rozhodnutí vydáno, a od kterého se tak odvíjí běh lhůty pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. Uplatnit bylo nutno i argumenty, které před Městským soudem v Praze nezazněly, proto Nejvyšší správní soud musel posoudit i přípustnost tzv. novot, pokud jde o včasnost žaloby.
Nejvyšší správní soud se argumenty uvedenými v kasační stížnosti zcela ztotožnil a vydal rozhodnutí, kterým usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Jedná se sice o procesní rozhodnutí, nicméně s judikaturním přesahem, neboť Nejvyšší správní soud se v rozsudku vyjádřil i k těm otázkám, které doposud nebyly soudně rozhodnuty. Zároveň Nejvyšší správní soud poukázal i na nepřijatelný postoj MŽP, které namísto vydání požadovaného rozhodnutí v zákonem přepokládané lhůtě ani v průběhu soudního řízení meritorní rozhodnutí nevydalo. Svou aktivitu omezilo výhradně na procesní podání, v nichž se snažilo dovozovat, že daná žaloba byla podána opožděně.
O věci samé nyní bude opětovně rozhodovat Městský soud v Praze.
Další články
KŠB opět potvrzuje silné postavení v Chambers Europe Guide 2026
Advokátní kancelář KŠB byla i letos zařazena do prestižního mezinárodního žebříčku Chambers Europe Guide 2026, kde obhájila své silné postavení napříč klíčovými oblastmi práva. Kancelář uspěla v řadě hodnocených kategorií, včetně nejvyššího ocenění Band 1.
KŠB na Legalwebu: Ivo Průša, Jana Guričová a Ján Béreš o kreativitě, stabilitě a inovacích v KŠB
Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík byla představena v rozsáhlém rozhovoru na odborném portálu Legalweb, na kterém se podíleli partner Ivo Průša a counselové Jana Guričová a Ján Béreš. Rozhovor nabízí pohled na hodnoty, na nichž KŠB dlouhodobě stojí, i na další směřování kanceláře v kontextu měnícího se právního trhu.
Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu
Víte, co mají společného Wikipedie a Pornhub? Správně, v obou případech jde o velkou online platformu určenou Komisí podle nařízení o digitálních službách (stejně jako Booking.com, Google Maps, TikTok, Zalando, WhatsApp nebo další). Seznam dosud, podle čl. 33 odst. 4 evropského nařízení 2022/2065 o digitálních službách, určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů byl 11. března 2026 publikován v Úředním věstníku EU.