Revize třetí a šesté směrnice - omezení informačních povinností v případě fúzí a rozdělení

Nová úprava vychází zejména z těchto principů:
- Ve vnitrostátních úpravách by měla být zakotvena možnost upustit od dosavadních širokých informačních povinností v případech, kdy s tím vysloví souhlas všichni akcionáři fúzujících společností; půjde zejména o stávající podrobné zprávy statutárních orgánů každé zúčastněné společnosti, ve kterých musí být vysvětlen a odůvodněn projekt fúze, a mezitímní účetní závěrku
- Mezitímní účetní závěrka by neměla být vyžadována také v případech, kdy společnost účastnící se fúze či rozdělení je emitentem kótovaných cenných papírů a zveřejňuje tak pololetní zprávy na základě směrnice o transparentnosti (2004/109 ES)
- Zveřejnění projektu fúze či rozdělení, jakož i dalších dokumentů, s kterými mají akcionáři právo se seznámit, mohou dotčené společnosti zajistit zpřístupněním dokumentů na svých internetových stránkách; zasílání kopií dokumentů bude možné elektronickou poštou
- Snížení požadavků na podávání zpráv a upuštění od schválení fúze valnou hromadou bude možné v některých případech, kdy dochází ke sloučení mateřské společnosti s dceřinými. Obdobné bude platit pro případy rozdělení společnosti se zachováním poměru původních podílů
- Odstraňuje se také dosavadní duplicitní předkládání znaleckých posudků při vzniku nové společnosti fúzí nebo rozdělením; pokud je nezávislým znalcem zpracována zpráva o projektu fúze nebo rozdělení, není již nutno předkládat obdobnou zprávu na základě povinnosti stanovené ve druhé směrnici (77/91/EHS) v rámci úpravy zakládání společností; popř. společnost může stanovit, že obě zprávy vypracuje stejný znalec.
- Změna desáté směrnice o přeshraničních fúzích (2005/56 ES) přináší zejména omezení požadavků na zveřejnění projektu fúze, které tak budou shodné jako u fúzí vnitrostátních.
Členské státy jsou povinny promítnout ustanovení směrnice do svých předpisů a zajistit jejich účinnost do 30. června 2011.
V českém právním řádu půjde o novelizaci zákona o přeměnách, pro niž již byl ustaven tým expertů pod vedením člena kanceláře KŠB prof. Dědiče. Evropská komise po pěti letech fungování nové úpravy přezkoumá její skutečný dopad na snižování administrativní zátěže společností a předloží případně návrhy dalších změn.
Další články
KŠB opět potvrzuje silné postavení v Chambers Europe Guide 2026
Advokátní kancelář KŠB byla i letos zařazena do prestižního mezinárodního žebříčku Chambers Europe Guide 2026, kde obhájila své silné postavení napříč klíčovými oblastmi práva. Kancelář uspěla v řadě hodnocených kategorií, včetně nejvyššího ocenění Band 1.
KŠB na Legalwebu: Ivo Průša, Jana Guričová a Ján Béreš o kreativitě, stabilitě a inovacích v KŠB
Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík byla představena v rozsáhlém rozhovoru na odborném portálu Legalweb, na kterém se podíleli partner Ivo Průša a counselové Jana Guričová a Ján Béreš. Rozhovor nabízí pohled na hodnoty, na nichž KŠB dlouhodobě stojí, i na další směřování kanceláře v kontextu měnícího se právního trhu.
Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu
Víte, co mají společného Wikipedie a Pornhub? Správně, v obou případech jde o velkou online platformu určenou Komisí podle nařízení o digitálních službách (stejně jako Booking.com, Google Maps, TikTok, Zalando, WhatsApp nebo další). Seznam dosud, podle čl. 33 odst. 4 evropského nařízení 2022/2065 o digitálních službách, určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů byl 11. března 2026 publikován v Úředním věstníku EU.