Regulace kontroly peněžní hotovosti vstupující do společenství nebo je opouštějící

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2005/1889/ES, o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící, ze dne 26. října 2005 (dále jen „Nařízení“) bylo přijato za účelem doplnění Směrnice č. 91/308/EHS, o prevenci využívání finančního systému pro účely praní špinavých peněz pomocí kontrolního systému pro peněžní hotovost vstupující do Společenství nebo je opouštějící, když Směrnice č. 91/308/EEC měla bránit praní špinavých peněz sledováním transakcí uskutečňovaných prostřednictvím úvěrových a finančních institucí a určitých druhů profesí.

Podle Nařízení jsou za peněžní hotovost považovány (i) převoditelné nástroje na doručitele, včetně peněžních nástrojů ve formě na doručitele, jako jsou cestovní šeky, převoditelné nástroje (včetně šeků, vlastních směnek a peněžních poukázek), jež jsou buď ve formě na doručitele, indosované bez omezení, vystavené na fiktivního příjemce, nebo v takové jiné formě, že právní nárok na ně přechází po doručení, jakož i neúplné nástroje (včetně šeků, vlastních směnek a peněžních poukázek), které jsou podepsané, ale je u nich vynecháno jméno příjemce, a (ii) oběživo (bankovky a mince, jež jsou v oběhu jako prostředek směny).

Každá fyzická osoba, která vstupuje do Společenství nebo je opouští a má u sebe peněžní hotovost v hodnotě 10 tisíc EUR nebo více, ohlásí tuto částku v souladu s Nařízením příslušným orgánům členského státu, přes který do Společenství vstupuje nebo je opouští, a to bez ohledu na to, zda tato osoba je majitelem příslušné peněžní hotovosti či nikoliv. Ohlašovací povinnost není splněna, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo neúplné. Každý členský stát může určit, zda bude ohlášení třeba provést písemně, ústně či elektronicky. Ohlašovatel je ovšem oprávněn provést písemné ohlášení, v kterémžto případě je mu na žádost vydáno potvrzení.

Nebude-li ohlašovací povinnost splněna, může být peněžní hotovost na základě správního rozhodnutí zadržena. Pro tyto účely jsou představitelé kompetentních orgánů oprávněni provádět kontroly fyzických osob, jejich zavazadel a dopravních prostředků v souladu s národní legislativou. Každý členský stát zavede pokuty, které se budou aplikovat v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.

Nařízení nabylo platnosti 15. prosince 2005 a je účinné od 15. června 2007.