Aktivní prostředky protidronové ochrany potřebují širší oporu v právu

Připomínková místa mají čas do 18. srpna 2026, aby se k tomuto návrhu vyjádřila.

Návrh zákona si klade za cíl vytvořit právní rámec pro zásahy samotných subjektů kritické infrastruktury proti neoprávněnému letu bezpilotního letadla ve vymezené oblasti nad prostorem, na který se vztahují opatření fyzické bezpečnosti.

Předkladatel navrhuje, aby zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří jsou držiteli zbrojního průkazu a kteří legálně drží zbraň, mohli za zákonem vymezených podmínek v krajním případě tuto zbraň použít za účelem zamezení takového neoprávněného letu bezpilotního letadla.

Právě s užším pojmem „bezpilotní letadlo“ návrh zákona záměrně pracuje (vyjma samotného názvu), namísto pojmu „bezpilotní systémy“. Důvodová zpráva pak používá zkratku UAS (Unmanned Aircraft System).

Důvodová zpráva v tomto případě skutečně naplňuje svou roli. Uvádí fakta a vysvětluje podrobně důvody navrženého řešení. Vysvětluje například, proč návrh nezahrnuje možnost zamezení letu bezpilotního letadla za pomoci rušení komunikačních a navigačních systémů, ale preferuje v krajním případě na první pohled nebezpečnější variantu sestřelení stroje. Návrh zákona tedy neprolamuje obecný zákaz rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí.

Škodu, která by případně v důsledku legálního zásahu proti bezpilotnímu letadlu vznikla, půjde na vrub osoby, která toto letadlo provozuje. Odpovědnost toho, kdo zásah provede, by nastupovala v případě, že by zásah byl proveden v rozporu se zákonem. Hlavními předpoklady pro oprávněnost aktivního zásahu proti bezpilotnímu letadlu je bezprostřední hrozba narušení kritické infrastruktury (nemusí jít o hrozbu fyzického útoku, ale o hrozbu rušení spojení důležitého pro subjekt kritické infrastruktury, zřejmě i riziko sběru citlivých dat) a musí být zřejmé, že zásah není zjevně nepřiměřený.

Z hlediska právních podkladů nebude stačit pouze samotná zákonná úprava. Návrh zákona předpokládá, že subjekty kritické infrastruktury budou muset vypracovat navazující vnitřní předpisy, především upravující nakládání se střelnými zbraněmi, dále budou moci do vnitřního předpisu zapracovat dokumentaci, která se k novým oprávněním subjektu bude vyžadovat.

Také bude třeba upravit pracovní smlouvy vlastních zaměstnanců, kteří mají jako povinnou náležitost pracovní smlouvy druh práce označený jako ostraha, security apod.

To však za předpokladu, že by návrh zákona nedoznal v dalším legislativním procesu v těchto otázkách žádných změn.

V každém případě jde o návrh zákona, který reaguje na aktuální potřeby doby, pro navržená řešení přináší relevantní argumenty, avšak ponechává otázky výkladu do určité míry nejisté, když dává prostor pro výkladové naplnění několika klíčových neurčitých právních pojmů (zcela zjevná nepřiměřenost, veřejný zájem atd.).

‍