6.11.2008
Novinky

Nová úprava potírání praní špinavých peněz a financování terorismu

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, účinný od 1. 9. 2008, reaguje na řadu nových požadavků evropské legislativy, zejména směrnice č. 2005/60 ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (tzv. 3. AML direktiva).

Největší dosah má zřejmě snížení prahové hodnoty transakce, při níž již musí banka či jiná povinná osoba klienta identifikovat; jde o 1000 eur. Nově se zavádí povinnost kontroly klienta (customer due diligence), která zahrnuje získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, průběžné sledování obchodního vztahu, přezkoumávání jednotlivých obchodů i zdrojů peněžních prostředků. Spolu s informacemi je klient povinen předložit také příslušné doklady.

Povinnost kontroly se obecně, tedy vedle zvlášť vyjmenovaných případů, vztahuje na obchody od částky 15 000 eur. Přísnější kriteria oproti dřívější úpravě platí také pro zjištění "beneficienta", tj. skutečného majitele resp. příjemce výnosů či osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení. Znamená to tedy, že povinné osoby jsou oprávněny požadovat od klientů za účelem rozpoznání podezřelého obchodu podstatně větší rozsah informací.

Mírnější režim v podobě výjimek z povinné identifikace či kontroly přináší nová právní úprava např. pro kotované společnosti,  klienty s tzv. průhlednými činnostmi anebo relativně nerizikové finanční produkty, jako je např. životní a penzijní pojištění.

Požadavky citované směrnice se dosti výrazně dotkly i dalších předpisů, zejména z oblasti platebního styku a deviz. Nově je podmíněno udělením licence provádění a zprostředkování převodů peněžních prostředků, není-li převádějící instituce držitelem zvláštního oprávnění (bankovní nebo jednotná licence apod.). Obdobné platí pro nově definovanou směnárenskou činnost, k níž je nezbytná registrace dle devizového zákona; vypouští se proto ze seznamu koncesovaných živností dle živnostenského zákona.

Další články

15.12.2025
Novinky

KŠB asistovala Sandberg Capital při majoritní investici do HotelTime Solutions

Tým KŠB poskytl právní poradenství investiční skupině Sandberg Capital při uzavření dohody o majoritní investici do společnosti HotelTime Solutions, jednoho z předních poskytovatelů cloudového softwaru pro řízení hotelového provozu.

Tým KŠB poskytl právní poradenství investiční skupině Sandberg Capital při uzavření dohody o majoritní investici do společnosti HotelTime Solutions, jednoho z předních poskytovatelů cloudového softwaru pro řízení hotelového provozu.

12.12.2025
Novinky

KŠB asistovala společnosti Seyfor při prodloužení financování od Raiffeisenbank, Tatra banky a nově také Slovenskej sporiteľne

Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.

Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.

9.12.2025
Novinky

Evidence skutečných majitelů: Co přinese znepřístupnění od 17. prosince 2025?

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná.

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná. Tato situace se změní 17. prosince 2025, kdy ministerstvo znepřístupní evidenci skutečných majitelů; povinným subjektům tak budou opět hrozit závažné sankce.