Návrh nařízení o vízovém informačním systému
Vízový informační systém (dále jen „VIS“) byl založen rozhodnutím Rady č. 2004/512/ES ze dne 8. června 2004, zahájení jeho provozu však vyžaduje další implementační opatření na komunitární i národní úrovni. Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se Vízového informačního systému (VIS) a výměny dat mezi členskými státy o krátkodobých vízech přijatý Evropskou komisí (dále jen „Návrh nařízení“) bude po jeho schválení kvalifikovanou většinou v rámci tzv. co-decision procedure klíčovým opatřením v této oblasti.
Jedním z hlavních cílů založení VIS je zabránit žadatelům o vízum v opakovaných žádostech o vízum u jiných konzulátů poté, co byli odmítnuti v jednom členském státu. Tento Návrh nařízení má definovat účel, funkčnost a odpovědnost za VIS, má svěřit Evropské komisi pravomoc ustanovit a udržovat VIS a též zavést postupy a podmínky pro výměnu dat týkajících se žádostí o krátkodobá víza mezi členskými státy. Celý systém pro výměnu dat o vízech se skládá z VIS, Národního rozhraní v každém členském státě a spojovací komunikační infrastruktury.
VIS umožní pověřeným národním orgánům vkládat a aktualizovat údaje o vízech a tyto údaje i elektronicky získávat. VIS zahrnuje několik kategorií dat, např. alfanumerická data o žadateli a jeho vízech, fotografii a data o otiscích prstů. Po obdržení žádosti o vízum vytvoří příslušný vízový orgán v členském státě soubor se žádostí obsahující číslo žádosti, identifikaci vízového orgánu, u něhož byla žádost podána, a další osobní údaje o žadateli a osobě, která poskytla pozvání nebo která odpovídá za úhradu nákladů na živobytí během pobytu žadatele. Tato osobní data zahrnují mj. jméno a příjmení, pohlaví, datum a místo narození, národnost.
Takovýto soubor se žádostí se stane součástí VIS a může být uložen ve VIS po dobu pěti let od data vypršení víza nebo od data vytvoření souboru se žádostí, pokud byla žádost o vízum odmítnuta. Soubory se žádostmi však budou neprodleně vymazány z VIS za podmínky, že tento žadatel získal občanství jakéhokoli členského státu. Každý členský stát a Evropská komise jsou povinni uchovávat záznamy o všech operacích souvisejících se zpracováním dat v rámci VIS, přičemž tyto záznamy lze použít pouze v případech sledování, zda byla zajištěna ochrana dat při jejich zpracovávání. Tyto záznamy nelze uchovávat ve VIS po dobu delší než jeden rok od vypršení výše uvedeného pětiletého období.
Tento Návrh nařízení dále zajišťuje ochranu osobních údajů, když požaduje, aby každý členský stát určil instituci, která bude považována za kontrolní orgán pro účely ochrany osobních údajů. Údaje budou v rámci VIS zpracovávány jménem členských států. Všechny fyzické osoby, jejichž údaje jsou obsaženy ve VIS, mají právo na informace o identitě kontrolního orgánu, účelu, pro nějž jsou údaje zpracovávány, a příjemcích údajů. Tyto fyzické osoby mají dále právo na přístup ke svým údajům obsaženým ve VIS, mají právo na opravu údajů, které se jich týkají, a právo na jejich výmaz v případě, že byly zaznamenány nezákonně.
V případě nezákonného zpracování či jakéhokoli jiného jednání, které není v souladu s tímto Návrhem nařízení, bude za případnou škodu utrpěnou v důsledku takového jednání odpovědný členský stát, s výjimkou případů, kdy členský stát prokáže, že není odpovědný za událost, z níž vznikla škoda.
Celý systém bude implementován Evropskou komisí a členskými státy ve dvou fázích. Systém na zpracování alfanumerických dat a fotografií bude zprovozněn nejpozději do 31. prosince 2006. Systém pro zpracování biometrických dat bude zprovozněn nejpozději do 31. prosince 2007.
Je třeba poznamenat, že nařízení vycházející z Návrhu nařízení bude závazné pro členské státy s výjimkou Dánska, Velké Británie a Irska, nové členské státy (které přistoupily 1. května 2004) budou podléhat tomuto nařízení pouze na základě dalšího rozhodnutí Rady předpokládaného Aktem přistoupení. Kromě toho by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na Island, Norsko a Švýcarsko.
V únoru 2005 již Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (Justice and Home Affairs Council) dosáhla ohledně tohoto Návrhu nařízení široké shody.
Další články
KŠB asistovala společnosti Seyfor při prodloužení financování od Raiffeisenbank, Tatra banky a nově také Slovenskej sporiteľne
Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.
Evidence skutečných majitelů: Co přinese znepřístupnění od 17. prosince 2025?
Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná. Tato situace se změní 17. prosince 2025, kdy ministerstvo znepřístupní evidenci skutečných majitelů; povinným subjektům tak budou opět hrozit závažné sankce.
30. Adventní koncert pro Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové
I letos se v čase předvánočním uskutečnil Adventní koncert dobré vůle, který od roku 1995 pořádá advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Tentokrát šlo již o jubilejní 30. ročník a výjimečný byl i tím, že jsme jej poprvé pořádali společně s naším partnerem, Smetanovou Litomyšlí, v rámci širší vzájemné spolupráce. Koncert se jako vždy konal v koncertní síni kostela sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.
