Na návrh KŠB vydal Krajský soud v Hradci Králové dne 10.6.2009 první evropský platební rozkaz

Řízení zavedené tímto nařízením slouží jako dodatečný a volitelný prostředek pro žalobce při vymáhání splatných pohledávek v občanských a obchodních věcech s mezinárodním prvkem, který má nadále možnost využít řízení podle vnitrostátního práva, v němž však nelze vydat platební rozkaz do zahraničí. Na evropský platební rozkaz vydaný v jednom členském státě, který se stal vykonatelným, se pro účely výkonu pohlíží tak, jako kdyby byl vydán v členském státě, v němž se o jeho výkon žádá. Jinými slovy výkon evropského platebního rozkazu se řídí právem státu za týchž podmínek, jako výkon rozhodnutí vydaného v tomto státě, a to aniž by mu muselo předcházet zvláštní procesní řízení o jeho uznání.
Řízení o vydání evropského platebního rozkazu je písemné a v co největší míře se zakládá na využití formulářů, které jsou přílohou nařízení. Pokud žalobce splní všechny náležitosti návrhu a jeho nárok se jeví jako opodstatněný, vydá soud obvykle do 30 dnů od podání návrhu evropský platební rozkaz. Žalovaný je oprávněn podat proti evropskému platebnímu rozkazu odpor. Podání odporu rovněž ve lhůtě 30 dnů má za následek ukončení řízení na evropské úrovni a převedení řízení do národního režimu, pokud žalobce výslovně nepožádal, aby v takovém případě bylo řízení skončeno.
Další články
Čtyři právničky KŠB zařazeny do přehledu TOP 100 žen českého právního byznysu
S potěšením oznamujeme, že hned čtyři právničky KŠB bylyzařazeny do letošního přehledu TOP 100 žen českého právního byznysu, kterýkaždoročně sestavuje projekt LEX ELITE a zveřejňuje magazín Euro.
KŠB opět asistovala při přípravě, realizaci a řízení valné hromady ČEZ
Tým KŠB ve složení Jana Guričová, Martin Kubík a Jan Lasák pod vedením Petra Kasíka se i letos podílel na právní podpoře společnosti ČEZ při přípravě, realizaci a řízení její řádné valné hromady.
DNS – co ještě je a co již není běžně dostupné plnění
Odborná literatura dříve uváděla, že dynamický nákupní systém lze přirovnat k běžnému nákupu na internetu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 22 As 15/2025-65 ze dne 12. května 2026 však tento názor významně modifikuje.