Liberalizace trhů s energiemi ve druhém čtení

V přepracovaných textech směrnic Rada uvádí tři varianty unbundlingu, které se navzájem liší stupněm provedeného oddělení. Resortní ministři preferují a prosazují nejmírnější z nich. Zdůrazňují dále nezbytnost transparentnosti přijímaných norem a vyloučení jakékoliv diskriminace. Evropský parlament však v prvém čtení naopak trval na úplném vlastnickém oddělení podniků působících v oblasti výroby či dodávek zemního plynu a elektrické energie od provozu přenosových sítí..
Další spornou záležitostí je tzv. klauzule Gazprom, týkající se přístupu k zemím mimo unii, snažícím se vstoupit na evropský energetický trh. Ministři se shodli na systému certifikace, který bude v pravomoci členských států a jejich regulačních orgánů. Jak známo, původní návrh Komise tuto důležitou pravomoc svěřoval regulační agentuře ACER event. by si ji ponechala Komise samotná; s tímto postupem vyslovil souhlas i Parlament.
Návrh na vytvoření ACER jako nadnárodního regulačního orgánu provází neshody jednak v otázce rozsahu jeho pravomocí, a jednak v rozdělení hlasovacích práv mezi jednotlivé členské státy. Společný postoj Rady vychází z rovnoměrného rozdělení, tzn. každý členský stát by měl mít 1 hlas, bez ohledu na svou velikost.
Liberalizací energetiky se tedy budou znovu zabývat poslanci Evropského parlamentu, podle předpokladu na květnovém zasedání. Vzhledem k dosavadním odlišným postojům však průchod současné podoby energetického balíku druhým čtením nelze označit za jistý.
Další články
KŠB na konferenci EMUN Investiční výhledy 2026 v Praze
Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík (KŠB) se i nadále aktivně zapojuje do spolupráce s klíčovými partnery z oblasti investic a financí, tentokrát jako partner konference EMUN Investiční výhledy 2026.
KŠB asistovala Národní rozvojové bance při integraci České exportní banky
KŠB poskytla právní poradenství Národní rozvojové bance, a.s. v souvislosti s integrací České exportní banky, a.s. do skupiny NRB.
Když přílišná prevence přináší více škody než užitku
Nejvyšší soud České republiky na konci roku 2025 rozhodl, že preventivní uchovávání provozních a lokačních údajů podle zákona o elektronických komunikacích narušuje práva osob, o jejichž údaje jde.