23.11.2004
No items found.

Hospodářská soutěž – snížení pokut za kartel výrobců oceli

Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci výrobců ocelových trubek (případy T-44/00, T-48/00, T-50/00 a spojené případy T-67/00, T-68/00, T-71/00 a T-78/00) ze dne 8. července 2004

V prosinci 1999 Evropská komise vydala rozhodnutí, v němž dospěla k závěru, že osm společností (z nichž čtyři evropské a čtyři japonské), které vyrábějí bezešvé trubky z uhlíkaté oceli používané v ropném průmyslu, se účastnilo v letech 1990 – 1995 na kartelové dohodě. Tato dohoda, která byla uzavřena na jednáních známých pod názvem Eurojaponský klub („Europe-Japan Club“) spočívala v rozdělení trhů tak, že se každá ze společností zavázala neprodávat předmětné trubky na domácím trhu jiné ze společností, které se kartelu účastnily. S ohledem na obecný zákaz kartelových dohod obsažený v článku 81 Smlouvy ES Evropská komise všem osmi výrobcům uložila pokuty v celkové výši 99 milionů EUR.

Sedm z osmi odsouzených výrobců následně podalo žalobu na zrušení rozhodnutí Evropské komise k Soudu prvního stupně (dále jen “SPS“). SPS při přezkoumávání žaloby odmítl veškeré argumenty, které výrobci oceli předložili, s výjimkou argumentů týkajících se doby trvání narušení hospodářské soutěže a v důsledku toho taktéž výše uložené pokuty.

S ohledem na skutečnosti, že v letech 1977 a 1990 mezi Evropskými společenstvími a Japonskem existovaly určité dobrovolné dohody o omezení importů oceli, Evropská komise dospěla ve svém rozhodnutí k závěru, že ačkoliv by jako počátek trvání kartelové dohody bylo možné stanovit rok již 1977, pro účely tohoto řízení je počátek narušení hospodářské soutěže nutné situovat až do roku 1990 SPS v tomto ohledu dospěl k závěru, že se jeho přezkum rozhodnutí Evropské komise musí týkat nikoliv legality či přiměřenosti takového ústupku ze strany Evropské komise, ale pouze a výhradně otázky, zda Evropská komise tento svůj ústupek v daném případě aplikovala správně.

Japonští výrobci nicméně tvrdili, že předmětné dobrovolné dohody mezi Evropskými společenstvími a Japonskem trvaly až do roku 1991, a nikoliv pouze do roku 1990. Ani oni, ani Evropská komise však v tomto ohledu nebyli schopni předložit žádný důkazní prostředek, ačkoliv to byla právě Evropská komise, která Evropská společenství zastupovala při jednáních s Japonskem o těchto dohodách. SPS připomněl, že ačkoliv platí obecné pravidlo, že žalobce (tedy japonští výrobci) nemůže přenášet důkazní břemeno na žalovaného (Evropskou komisi), nelze s ohledem na okolnosti v tomto případě tento obecný koncept aplikovat ve prospěch Evropské komise. Proto má SPS za to, že v tomto případě výjimečně bylo povinností Evropské komise předložit důkazy o tom, kdy tyto dobrovolné dohody přestaly platit. SPS též na základě nepřímých důkazů, které japonští výrobci předložili, dospěl k závěru, že pro účely předmětného řízení o kartelové dohodě a s přihlédnutím k tomu, že důkazní břemeno ohledně tvrzeného porušení soutěžních pravidel nese Evropská komise, zůstaly dobrovolné dohody mezi Evropskými společenstvími a Japonskem v platnosti i v průběhu roku 1990. Z tohoto důvodu tedy SPS rozhodl, že je dobu, po kterou trvala kartelová dohody, nutné zkrátit o jeden rok.

Japonské společnosti dále podaly námitky vůči datu, kdy podle rozhodnutí Evropské komise narušení hospodářské soutěže skončilo. V tomto ohledu SPS dospěl k závěru, že ve vztahu k japonským výrobcům nebylo prokázáno, že narušení soutěže trvalo i po 1. červenci 1994, a rozhodl, že je nutné zkrátit dobu trvání kartelové dohody o dalších šest měsíců.

Z tohoto důvodu tedy SPS částečně zrušil rozhodnutí Evropské komise a mírně snížil celkovou výši pokuty uložené všem na kartelu zúčastněným společnostem na 86 milionů korun.

Další články

23.10.2025
Novinky

Kyberbezpečnost nově: tisíce firem čekají nové povinnosti. Iniciativa je plně na podnikateli.

Od 1. listopadu 2025 čeká tisíce firem v České republice napříč různými odvětvími zásadní změna v oblasti kybernetické regulace. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti spolu s řadou doprovodných právních předpisů totiž výrazně rozšiřuje okruh subjektů, na které bude dopadat. Cílem regulace je zvýšit odolnost technické infrastruktury vůči kybernetickým hrozbám. Místo úzkého okruhu pouze klíčových institucí se nová pravidla budou vztahovat na široké spektrum firem a organizací, které poskytují tzv. regulované služby. Jde o služby zásadní pro fungování společnosti a státu, jejichž narušení či výpadek by mohly mít negativní dopady na bezpečnost státu, ekonomickou stabilitu a každodenní chod společnosti.
20.10.2025
Novinky

KŠB asistovala při financování projektu MOSAIQ Beroun

KŠB poskytla právní poradenství společnosti Avisum Beroun, členu skupiny Go4Home, v souvislosti s financováním výstavby rezidenčního projektu MOSAIQ Beroun, které zajistila Trinity Bank.
16.10.2025
Novinky

KŠB jako první velká nezávislá advokátní kancelář na českém trhu přináší do své praxe AI platformu Legora jako symbolické spojení českého práva a světové umělé inteligence

KŠB pokračuje ve své tradici být průkopníkem inovací v oblasti právních služeb. Jako první velká nezávislá advokátní kancelář na českém trhu začíná využívat platformu Legora, efektivního pomocníka postaveného na umělé inteligenci, který byl vyvinut speciálně pro právní profesionály. Tento krok posiluje naši dlouhodobou vizi – spojovat vysokou právní odbornost s moderními technologiemi a tím přinášet klientům ještě efektivněji špičkové právní služby.‍