Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu

To však není důvodem, proč je nařízení o digitálních službách (nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES) v posledních dnech opět v centru zájmu nejen právníků.

Poslanecká sněmovna ČR dokončila dne 10. března 2026 první čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů. Tento legislativní návrh má číslo sněmovního tisku 69.  V projevech poslanců, kteří se k uvedenému návrhu vyjadřovali, bylo nařízení o digitálních službách zmiňováno, vysvětlováno i kritizováno. Padala slova jako cenzura, konec anonymity a ohrožení svobody projevu a v důsledku postupu legislativního materiálu do druhého čtení dokonce padlo i demonstrativní oznámení o vzdání se poslaneckého mandátu.

Samotný návrh zákona rozdělil zákonodárce do dvou hlavních názorových proudů (zdá se, že bez ohledu na stranickou příslušnost).

První skupina vidí v návrhu zákona zakotvení možnosti jednotlivce dobrat se zastání při sporech ohledně existence svých účtů a příspěvků na online platformách. Tvrdí, že dává jednotlivcům možnost domoci se u platforem odblokování účtů a příspěvků, resp. možnost se bránit proti smazání příspěvku nebo účtu platformou, která k tomu přistupuje plošně podle nastavených algoritmů a v současné době není reálně možné její kroky zvrátit. Vidí tedy v návrhu posílení role spotřebitele, nikoliv omezení svobody projevu. V jejich očích by přijetí návrhu zákona dalo do rukou českému regulačnímu orgánu nástroje vymáhání pravidel, které mají „technologičtí giganti“ dodržovat.

Druhá skupina vidí v návrhu riziko cenzury, když nařízení o digitálních službách (DSA) obsahuje pojmy s nejasnou právní definicí (hlavně „škodlivý obsah“, „dezinformace“, „systémové riziko“) a dosud neexistujícím soustavným soudním výkladem. Tato skupina zastává často radikální názor, že boj s dezinformacemi je jen krycí označení pro cenzuru. Dále se obává, že k cenzuře by mohl přispět i institut důvěryhodného oznamovatele (trusted flagger) a to přesto, že podněty od takového subjektu mají být pouze přednostně vyřizovány, samotná tato pozice nezahrnuje rozhodovací pravomoc. Kritikům vadí také to, že Evropská komise může k DSA na základě zmocnění vydávat množství prováděcích předpisů, které dotvářejí obsah povinností pro platformy, které jsou pak regulátory vymáhané.

Je jisté, že ve druhém čtení bude velmi zajímavá diskuse na půdě Poslanecké sněmovny pokračovat a především bude podána řada pozměňovacích návrhů. Poslanci se shodují zejména na potřebě ochrany dětí před vznikem závislosti na sociálních sítích, na ochraně spotřebitelů při „elektronickém obchodování“ nebo na ochraně duševního vlastnictví. Také se shodují na nutnosti určit národní dohledový orgán, kterým bude Český telekomunikační úřad a na tom, že v současné době DSA vede k nadměrnému mazání obsahu, který není nelegální, a že příspěvky nemažou lidé, ale algoritmy.

Body, na kterých se poslanci zatím neshodnou, jsou například potřeba transparentnosti algoritmu velkých online platforem (klíče, podle kterého zobrazují informace), rozsah pravomocí dohledových orgánů a výše sankcí, nastavení institutu „trusted flaggers“ a existence tzv. cenzurní pasti.

Sluší se dodat, že sněmovní tisk obsahuje mezi návrhy změn „některých souvisejících zákonů“ také návrh novely občanského zákoníku zavedením speciální úpravy pro elektronický obchod, změnu zákona o zvláštních řízeních soudních nebo změnu trestního řádu. Další legislativní postup tak jistě nabídne ještě podrobnější diskusi k tématu.

‍