Zásadní změny v českém pracovním právu od 1. 1. 2007 – nový zákoník práce a nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Nový ZP vychází z odlišné právní koncepce než zákoník stávající. Zatímco dosud platný zákoník práce je právní úpravou bez výjimky kogentní, nový zákoník umožňuje, aby byla práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od zákoníku práce, pokud to zákoník výslovně nezakazuje nebo z povahy příslušného ustanovení nevyplývá, že se od takového ustanovení nelze odchýlit. Stejně jako v obchodním zákoníku nalezneme v novém zákoníku práce výčet kogentních ustanovení, od nichž se nelze odchýlit.

Dne 23.5.2006 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR definitivně schválen vládní návrh nového zákoníku práce. Dne 7.6.2006 byl ZP vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 84 pod číslem 262/2006 Sb. Totéž se týká souvisejícího zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v téže částce pod číslem 264/2006 Sb. Oba uvedené zákony nabývají účinnosti dnem 1.1.2007, přičemž do té doby platí beze zbytku stávající zákoník práce (č. 65/1965 Sb.).

Zatímco stávající zákoník práce to nepřipouští, podle nového zákoníku bude možné na pracovněprávní vztahy použít právní úpravu občanského zákoníku (OZ), ovšem pouze v případě, že to zákoník výslovně stanoví. Jedná se tedy o určitou formu zákonné delegace na právní úpravu OZ, v žádném případě však nelze hovořit o vztahu subsidiarity mezi OZ a novým ZP tak, jak je tomu kupř. ve vztahu OZ k zákoníku obchodnímu.

Nový zákoník zavádí několik podstatných změn, a to:

• Ruší se tzv. nabídková povinnost zaměstnavatele, a tedy zaměstnavatel již nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů nabízet zaměstnanci jiné místo.
• Jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze osob v manažerských pozicích u subjektů navázaných na státní rozpočet; i vedoucí zaměstnanci soukromých firem budou mít pracovní poměr založený pracovní smlouvou.
• Sjednocuje se výpovědní doba na dva měsíce (nyní je výpovědní doba dvouměsíční, ale při výpovědi z organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční).
• Odstupné v případě nadbytečnosti nebo zrušení či přemístění zaměstnavatele se zvyšuje ze dvou na trojnásobek průměrného výdělku.
• Umožňuje nově rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné ve výši 12 výdělků.
• Zvyšuje maximální rozsah hodin u dohod o provedení práce na 150 za kalendářní rok ze současných 100.
• Zavádí institut "konto pracovní doby"; firmy budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu.
• Nadále nebude možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci.
• Zakotven nový příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši nejméně 10% průměrného výdělku.

Kromě toho vejde od 1.1.2007 v účinnost též nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích.

Nový zákon stanoví požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) nově nejen v oblasti pracovněprávních vztahů, ale také při činnostech nebo poskytování služeb mimo oblast právních vztahů. Do okruhu osob, na které se vztahují ustanovení o BOZP, se nyní zahrnují i ty osoby, které nemají se zaměstnavatelem uzavřen pracovněprávní vztah, ale určitým způsobem se na činnosti podílejí (např. osoby samostatně výdělečně činné nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzické nebo právnické osoby, které jsou zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílejí).

Nový zákon zavádí institut koordinátora BOZP na staveništích. Koordinátorem BOZP bude kvalifikovaná osoba, kterou určí zadavatel stavby (stavebník - investor). Jeho úkolem bude zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při přípravě a realizaci stavby. Povinnost určit koordinátora bude mít zadavatel v případě, že na staveništi budou současně pracovat zaměstnanci více než jednoho zhotovitele