Z Poslanecké sněmovny: nové právní předpisy

Zákon o změně daňových, pojistných a jiných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů
13. července 2012 byl Poslaneckou sněmovnou ČR schválen vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a jiných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Návrh zákona byl následně postoupen k projednání v Senátu. Senát by jej měl začít projednávat v polovině srpna.
Změny jsou navrženy s účinností od 1. ledna 2013, některé z nich jsou navrženy jako dočasné na dobu 3 let. Součástí vládního návrhu jsou například tyto změny.
- Stanovení maximální výše výdajů u fyzických osob (OSVČ s vybranými druhy příjmů a pronajímatelé) uplatňujících výdaje procentem z příjmů.
- Zavedení tzv. solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % pro příjmy ze závislé činnosti či příjmy osob samostatně výdělečně činných přesahující strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění.
- Nemožnost uplatnění slevy na dani z příjmů na poplatníka, pokud pobírá starobní důchod.
- Zvýšení srážkové daně z příjmů pro daňové rezidenty států stojících mimo EU/EHP, s nimiž nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdaněn, a to z 15 % na 35 %.
- Zvýšení sazeb DPH ze 14 % na 15 % a z 20 % na 21 %. Od roku 2016 by mělo dojít ke sjednocení sazeb na 17,5 %, které bylo původně plánováno od roku 2013.
- Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí ze 3 % na 4 %.
Nový zákon o dani z převodu nemovitostí
Ministerstvo financí ČR („MF ČR“) zveřejnilo informační materiál k připravované novelizaci zákona o dani z převodu nemovitostí. Plánovaná novela zákona by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2014. Nicméně zatím není k dispozici v paragrafovém znění.
Zásadní plánovanou změnou je změna osoby poplatníka daně, kdy poplatníkem se podle informace MF ČR stane primárně nabyvatel nemovitosti. V souvislosti s touto změnou dojde k zániku institutu ručitele.
Manželé by měli být nově poplatníky daně společně a nerozdílně, jestliže předmětem daně je nemovitost nabytá do společného jmění manželů.
Ve snaze zvýšit výběr daně se navrhuje zdaňovat převody podílů v obchodních společnostech vlastnících nemovitosti.
Novela ve většině případů odstraňuje povinnost předkládat správci daně znalecký posudek dokládající cenu obvyklou podle oceňovacích předpisů. Pro zjištění základu daně bude primárně sloužit cena sjednaná či dosažená např. v rámci veřejné dražby. U vkladů nemovitostí by se pro stanovení základu daně mělo vycházet z ocenění nemovitosti určené znalcem pro účely vkladu.
Nově by mělo být možné základ daně snížit o odměnu a náhradu hotových výdajů za znalecký posudek.
Změnu by měla zaznamenat i pravidla pro určení místní příslušnosti, kdy např. při nabytí účasti nebo změně společníků v obchodní společnosti vlastnící nemovitost bude rozhodující sídlo dané společnosti.
Zatím návrh novely nebyl Poslanecké sněmovně předložen k projednávání a lze předpokládat, že ne všechny změny navržené MF ČR budou v rámci legislativního procesu přijaty.
Další články
Jiří Horník a Ján Béreš v rozhovoru pro LegalWeb o využití umělé inteligence v advokacii
Partneři advokátní kanceláře KŠB Jiří Horník a Ján Béreš poskytli rozhovor odbornému portálu LegalWeb, ve kterém se věnují využití umělé inteligence v každodenní právní praxi. V článku popisují zejména zkušenosti kanceláře s právní AI platformou Legora a její přínosy pro práci advokátů.
Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu
Víte, co mají společného Wikipedie a Pornhub? Správně, v obou případech jde o velkou online platformu určenou Komisí podle nařízení o digitálních službách (stejně jako Booking.com, Google Maps, TikTok, Zalando, WhatsApp nebo další). Seznam dosud, podle čl. 33 odst. 4 evropského nařízení 2022/2065 o digitálních službách, určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů byl 11. března 2026 publikován v Úředním věstníku EU.
Kateřina Štěpánková k flexinovele zákoníku práce v anketě Legalwebu
Advokátka KŠB Kateřina Štěpánková poskytla rozhovor odbornému portálu Legalweb v rámci ankety věnované zkušenostem s tzv. flexinovelou zákoníku práce. Ta přinesla od roku 2025 řadu významných změn v pracovněprávních vztazích, například úpravu běhu výpovědní doby nebo prodloužení maximální délky zkušební doby.