Z judikatury - Nejvyšší správní soud dne 15. dubna 2010, č.j. 7 Afs 15/2010-89 rozhodl o kasační stížnosti Finančního ředitelství v Ústí nad Labem

Nejvyšší správní soud se znovu vyjadřoval, zda je nutné, aby správce daně při zahájení daňové kontroly na jejím počátku sdělil své pochybnosti o správnosti daňové povinnosti. Nejvyšší správní soud se sice přihlásil k následování rozhodnutí Ústavního soudu z 18. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1835/07, které je závazné pro všechny orgány, avšak jen částečně. Podle Nejvyššího správního soudu, nelze závěry Ústavního soudu přebírat mechanicky, ale je nutné zvažovat všeobecnou závaznost, toho kterého právního názoru. Nejvyšší správní soud se přidržel svého právního názoru vysloveného koncem roku 2009, že správce daně nemusí při zahájení daňové kontroly u právnické osoby disponovat konkrétním podezřením či pochybnostmi o řádném splnění kontrolované daňové povinnosti. Dle Nejvyššího správního soudu nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1835/07 nebyl obecně závazný. Důvodem je to, že na rozdíl od Ústavním soudem posuzované daňové kontroly, nyní posuzovaná kontrola nebyla kontrolou formální, ale běžnou plánovanou. Lze očekávat, že tato otázka bude pravděpodobně znovu předmětem posuzování na úrovni Ústavního soudu a teprve po jeho dalších rozhodnutích bude možné otázku, jak je to s prekluzí při zahájení daňové kontroly, jednoznačně uzavřít. (www.nssoud.cz).