Úpadek, insolvenční právo

U samotného insolvenčního zákona šlo převážně o odstranění legislativně technických nedostatků či výkladových nejasností; z věcných změn upozorňujeme na velmi zásadní doplnění ust. § 97 ohledně náležitostí insolvenčního návrhu. Dle nového znění odstavce 2 musí být insolvenční návrh opatřen úředně ověřeným podpisem nebo zaručeným elektronickým podpisem, jinak se k němu nepřihlíží.

Pod č. 56/2008 bylo vyhlášeno úplné znění insolvenčního zákona po této změně.

V dalších svých částech zákon č. 296/2007 Sb. mění více než sto předpisů, do kterých bylo nutno promítnout novou koncepci řešení úpadku včetně terminologických úprav. Z významnějších změn zmiňujeme:

(a) Část třetí - novelizace zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle které již nepodání insolvenčního návrhu není trestným činem - dosavadní druhý odstavec ust. § 126 byl vypuštěn. Dlužníka, včetně jeho zákonných zástupců a statutárního orgánu či likvidátora sice i nadále stíhá povinnost podat insolvenční návrh, ocitl-li se v úpadku (ust. § 98 insolvenčního zákona), avšak nesplnění povinnosti má důsledky pouze soukromoprávní, tj. majetkové sankce, jak vyplývá z ust. § 99 a násl. insolvenčního zákona.
(b) Část jedenáctá - změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zn.p.p.; jde zejména o novou formulaci § 8 vymezujícího překážky provozování živnosti, které jsou současně na základě odkazu v ust. § 194 odst. 7 obchodního zákoníku také překážkami pro výkon funkce člena představenstva či dozorčí rady obchodní společnosti, a je nutné o nich z tohoto důvodu učinit prohlášení pro účely zápisu těchto osob do obchodního rejstříku.
(c) Část dvanáctá - novelizace zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn. p.p. (dále jen „obchodní zákoník“); změny se týkají např. obchodního rejstříku – omezuje se okruh rozhodnutí insolvenčního soudu, která se zakládají do Sbírky listin. Nové ust. § 38i odst. 1 písm.h) obsahuje taxativní výčet těchto rozhodnutí určených k založení. V ust. §§ 68, 88, 102 a 148 se promítají dopady rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku na zrušení společnosti či na účast společníka ve společnosti; usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.
(d) Část patnáctá - doplnění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zn.p.p., o úpravu vyplývající z nových způsobů řešení úpadku, tj. reorganizace a oddlužení.
(e) Část dvacátá první - zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve zn.p.p., se doplňuje o úpravu daňových nedoplatků v insolvenčním řízení (§ 40a). Nové ust. § 40b shrnuje nejpodstatnější účinky spojené s prohlášením úpadku pro daňové řízení.
(f) Část dvacátá pátá - změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zn.p.p., má stimulovat k zachování provozu podniku v průběhu úpadku. Zakotvuje se osvobození od daňové povinnosti pro zdaňovací období, ve kterém byla povolena reorganizace, a zdaňovací období následující; jde o ust. § 4 odst. 1 písm. zn) ohledně fyzických osob, ust. § 19 odst. 1 písm. zo) pro právnické osoby.
(g) Část dvacátá devátá - změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve zn.p.p.; při řešení úpadku formou reorganizace nebo oddlužení se z důvodu zajištění reprodukce vlastních zdrojů připouští tvorba rezerv k hmotnému majetku. Dosavadní koncepce tvorby opravných položek za dlužníky v úpadku zůstává zachována, doplňují se pouze specifika týkající se reorganizace.

V oblasti insolvenčního práva byly vydány rovněž nové prováděcí předpisy. Upozorňujeme zejména na vyhlášku č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, v níž jsou upraveny mj. náležitosti přihlášky pohledávek.