Trestní právo - Evropský zatýkací rozkaz

Dne 1. ledna 2004 vstoupil v platnost Evropský zatýkací rozkaz, jehož účelem je zavedení jednoduchého, rychlého a účinného systému vydávání v rámci Evropské unie. Stalo se tak zatím pouze v osmi z patnácti členských zemí EU (Belgii, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velkou Británii včetně Gibraltaru), ostatní členské země nedodržely termín provedení do národního právního řádu stanovený rámcovým rozhodnutím, proto se i nadále uplatní jejich národní úprava vydávání.
Evropským zatýkací rozkaz nahrazuje dosavadní dvojstranné extradiční procedury mezi jednotlivými členskými státy a zkracuje dobu nutnou k extradici na 60 – 90 dnů. Současně také nahrazuje Evropskou úmluvu o vydávání z roku 1957 a související dosavadní evropskou právní úpravu o extradicích.
Zavedení evropského zatýkacího rozkazu do českého právního řádu s sebou nese následující tři zásadní změny. (i.) Prolomení zásady nevydávání vlastních občanů k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu do zahraničí. (ii.) Prolomení zásady dvojí trestnosti u 32 výslovně uvedených protiprávních jednání (kupř. korupce, podvod, legalizace výnosů z trestné činnosti, počítačová trestná činnost, padělání a pirátství výrobků), pokud je za ně možno v dožadujícím členském státě uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby aspoň tří let. (iii.) Přesunutí rozhodovací pravomoci z ústředního správního orgánu (ve většině členských států ministerstvo spravedlnosti) na soudy.
Evropský zatýkací rozkaz může vydat soud členského státu proti osobě, která se zdržuje v jiném členském státě, je-li třeba vyžádat její předání za účelem jejího trestního stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody. Podmínkou vydání zatýkacího rozkazu ovšem je, že dotyčná osoba je stíhána pro trestný čin, za který podle právních předpisů vyžadujícího státu může být odsouzena k trestu odnětí svobody v délce nejméně dvanáct měsíců nebo byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce nejméně čtyř měsíců.
Radou vydané rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu je závazné pro všechny členské státy EU a na budoucí členské státy se dle Smlouvy o přistoupení v této oblasti nevztahuje žádné přechodné období.
Proto je rámcové rozhodnutí nutné do českého právního řádu provést nejpozději k okamžiku vstupu České republiky do EU. Návrh nové česká právní úpravy byl předložen do Poslanecké sněmovny v polovině listopadu 2003.Provedením nové právní úpravy evropského zatýkacího rozkazu do českého práva dojde k prolomení zásady nevydávání vlastních občanů, což si vyžádá novelizaci Listiny základních práv a svobod, která je v současné době projednávána v dolní komoře Parlamentu. K provedení bude třeba rovněž přijmout zásadní novelu trestního řádu a související novelu trestního zákona.
Další články
KŠB opět potvrzuje silné postavení v Chambers Europe Guide 2026
Advokátní kancelář KŠB byla i letos zařazena do prestižního mezinárodního žebříčku Chambers Europe Guide 2026, kde obhájila své silné postavení napříč klíčovými oblastmi práva. Kancelář uspěla v řadě hodnocených kategorií, včetně nejvyššího ocenění Band 1.
KŠB na Legalwebu: Ivo Průša, Jana Guričová a Ján Béreš o kreativitě, stabilitě a inovacích v KŠB
Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík byla představena v rozsáhlém rozhovoru na odborném portálu Legalweb, na kterém se podíleli partner Ivo Průša a counselové Jana Guričová a Ján Béreš. Rozhovor nabízí pohled na hodnoty, na nichž KŠB dlouhodobě stojí, i na další směřování kanceláře v kontextu měnícího se právního trhu.
Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu
Víte, co mají společného Wikipedie a Pornhub? Správně, v obou případech jde o velkou online platformu určenou Komisí podle nařízení o digitálních službách (stejně jako Booking.com, Google Maps, TikTok, Zalando, WhatsApp nebo další). Seznam dosud, podle čl. 33 odst. 4 evropského nařízení 2022/2065 o digitálních službách, určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů byl 11. března 2026 publikován v Úředním věstníku EU.