Transparentnost až na kost

V kontextu českých poměrů by tento požadavek znamenal podstatné rozšíření informací evidovaných dnes v obchodním a nadačním rejstříku, ale též zřízení rejstříku svěřenských fondů a zřejmě též majetku v režimu svěřenského nástupnictví.

Nejkontroverznější na celé věci je, že uvedené požadavky dopadnou na majetkové instituty zřízené za účelem správy rodinného majetku, řešení otázek týkajících se dědění a jiných obdobně citlivých vztahů. Povinnost zpřístupnit tyto informace veřejnosti, např. zvědavým sousedům či zaměstnavatelům, není podepřena žádnými argumenty dokládajícími přiměřenost takové invaze do soukromí, přičemž lze oprávněně pochybovat, že by je bylo možné najít. Zvlášť v případě trustových struktur jde v podstatě o stejný požadavek, jako je požadavek na veřejně přístupné údaje o zůstatcích na bankovních účtech.

Jakkoli lze pochopit politickou přitažlivost myšlenky plné transparentnosti majetkových vztahů, je nutné tento požadavek vždy korigovat právem na soukromí jako základním lidským právem nezbytným k zajištění svobodného života. Průhledné stěny našich domů mnoho štěstí nepřinesou nikomu. Lze připomenout, že koncepce moderní svobodné občanské společnosti, k níž se alespoň formálně stále ještě hlásí evropská kultura, se zrodila ve městě. Městský vzduch osvobozoval nejen díky městské infrastruktuře, ale především díky nové, na venkově nepředstavitelné anonymitě, která se stala prostorem svobody.