Smlouva o přistoupení

Smlouva o přistoupení byla uzavřena mezi stávajícími patnácti členskými státy EU a deseti státy, mezi nimiž je i ČR. Od 1. května 2004, což je předpokládané datum vlastního přistoupení, budou nové členské státy podřízeny právu Evropského společenství (dále jen "komunitární právo") a budou povinny ho přijmout. Akt o přistoupení, který je ke Smlouvě o přistoupení připojen, odkazuje na přílohy a protokoly, které tvoří její nedílnou a závaznou součást. Prohlášení a výměna korespondence, které jsou taktéž ke Smlouvě o přistoupení připojeny, nejsou právně závazné.

Jednotlivé přílohy k Aktu o přistoupení jsou vesměs obecně platné, jako je tomu např. u většiny ustanovení Příloh II, III a IV, které se týkají přizpůsobení stávajícího komunitárního práva, které si rozšíření vyžádá, nebo obsahují přechodná opatření specifická pro určitý přistupující nový členský stát. Tak je tomu v případě České republiky u Přílohy V. Deset stávajících Protokolů se zabývá specifickými otázkami, např. restrukturalizací českého ocelářského průmyslu (viz Protokol 2).

Akt o přistoupení taktéž upravuje postupy při poskytování veřejných podpor (státní pomoci) (zejména Příloha IV, část 3 "Soutěžní právo").

Tento Akt dále obsahuje určitá ustanovení (jakési pojistky), která Komisi umožňují, aby za určitých specifických okolností přijala "vhodná opatření" v případě, že se nový členský stát dopustí "vážného narušení fungování vnitřního trhu" nebo pokud "takové narušení hrozí" v důsledku skutečnosti, že tento stát včas nepřejal příslušná ustanovení komunitárního práva (článek 38). Nový členský stát může naopak v odůvodněných případech, ale vždy nejpozději do 1. května 2004, požádat o přijetí opatření, podle nějž by se mohl "dočasně odchýlit" od předpisů komunitárního práva, které byly přijaty v období od 1. listopadu 2002 do dne podpisu Smlouvy o přistoupení (16. dubna 2003) (článek 55).