Rozhodnutí evropského soudního dvora o stanovení cen léčiv a jejich úhradách

Směrnice č. 89/105 o transparentnosti pravidel oceňování léčiv a jejich úhradách (Úřední věstník EU [1989], L 40, str. 8) (dále jen „Směrnice“) byla poprvé interpretována v letech 2001 a 2002, když Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) vydal dvě rozhodnutí, která se týkala implementace Směrnice v Rakousku a Finsku. Tato dvě úvodní rozhodnutí – Evropská komise v. Rakousko (C-424/99) a Evropská komise v. Finsko (C-229/00) – byla vydána po stížnostech Evropské komise na nedodržení povinnosti implementovat Směrnici.
ESD mezi jiným uplatnil požadavek na národní správní orgány, aby používaly objektivní kritéria a nediskriminovaly, pokud jde o začlenění léčiv na pozitivní seznam léčiv podle článku 6.1. Směrnice. ESD také rozhodl (ve věci C-229/00), že odvolací řízení před „správním orgánem” složeným z „odborníků z téhož správního orgánu” nesplňuje požadavek na „opravný prostředek”, který je obsažen v článku 6.2. Směrnice.
Dvě nedávná rozhodnutí ESDMerk, Sharp & Dohme BV v. Belgie(C-245/03) aGlaxosmithkline SA v. Belgie (C-296/03) byla vydána v kontextu řízení o předběžné otázce, zahájených z podnětu Státní rady Belgie (nejvyšší správní soud), ve sporu mezi Belgickým státem a dvěma výrobci farmaceutických výrobků. Oba případy se týkají žádostí o registraci léčiv na pozitivní seznam léků hrazených systémem zdravotního pojištění (v souladu s článkem 6 Směrnice). V obou případech délka řízení o registraci výrazně překročila 90-ti denní lhůtu stanovenou Směrnicí a obě řízení skončila negativním rozhodnutím, pokud jde o začlenění léčiv do seznamu, a následným zrušením těchto negativních správních rozhodnutí národními soudy.
Při posouzení těchto dvou případů dospěl ESD k celkem třem hlavním závěrům. Za prvé, a tento bod je společný oběma případům, lhůta 90 dnů (kterou je možno za určitých podmínek překročit o dalších 90 dnů) určená v článku 6.1. Směrnice je pro příslušné národní orgány, které přijímají rozhodnutí, závazná.
Druhým závěrem, k němuž ESD dospěl ve věci C-245/03, je, že důsledkem překročení lhůty stanovené v článku 6.1. Směrnice není automatické začlenění dotyčných léčiv na pozitivní seznam. ESD konstatoval, že tato konkrétní otázka není ve Směrnici upravena a musí být vyřešena národním právním řádem v souladu se zásadou rovnosti a při respektování komunitárních práv.
Třetím závěrem, k němuž ESD dospěl ve věci C-296/03, je, že řízení o novém rozhodnutí národních správních orgánů (které následuje po zrušení původního rozhodnutí v kontextu článku 6.1. Směrnice) není sice ve Směrnici upraveno, rozhodnutí však musí být přijato ve stejné lhůtě.
Další články
KŠB asistovala Národní rozvojové bance při integraci České exportní banky
KŠB poskytla právní poradenství Národní rozvojové bance, a.s. v souvislosti s integrací České exportní banky, a.s. do skupiny NRB.
Když přílišná prevence přináší více škody než užitku
Nejvyšší soud České republiky na konci roku 2025 rozhodl, že preventivní uchovávání provozních a lokačních údajů podle zákona o elektronických komunikacích narušuje práva osob, o jejichž údaje jde.
KŠB asistovala při založení FIDUROCK Retail Parks Fund SICAV
Kocián Šolc Balaštík poskytovala právní poradenství společnosti Fidurock při založení investičního fondu FIDUROCK Retail Parks Fund SICAV, určeného kvalifikovaným investorům a zaměřeného na nemovitostní portfolio v České republice a na Slovensku.