Nová sazba srážkové daně
S účinností od 1.1.2013 byla zavedena nová 35% sazba daně vybírané srážkou. Tato daň se uplatní při výplatách příjmů cizím daňovým rezidentům, kteří nejsou rezidenty
- jiného členského státu EU nebo
- Evropského hospodářského prostoru, nebo
- státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojímu zdanění nebo
- státu s nímž existuje účinná smlouvu či dohodou upravující výměnu informací v daňových záležitostech (viz výše).
Generální finanční ředitelství vydalo informaci k prokázání daňové rezidence u fyzických a právnických osob pro účely stanovení srážkové daně dle zákona o daních z příjmů.
Uvedená informace je adresována především plátcům daně, kteří odpovídají za správnou aplikaci srážkové daně. V případech, kdy poplatník neprokáže, že je daňovým rezidentem ČR nebo jiného smluvního státu, bude považován za rezidenta nesmluvního státu a uplatní se 35% srážková daň.
Ministerstvo financí spíše podpůrně uvádí, jakými způsoby lze daňovou rezidenci prokazovat – např. průkazem totožnosti u fyzické osoby, zápisem sídla právnické osoby v příslušném veřejném rejstříku nebo čestným prohlášením všech osob. Pokud by měl plátce příjmu pochybnosti o daňové rezidenci osoby, které zdanitelný příjem vyplácí, doporučujeme, aby požadoval potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným finančním orgánem příslušného státu.
Další články
Čtyři právničky KŠB zařazeny do přehledu TOP 100 žen českého právního byznysu
S potěšením oznamujeme, že hned čtyři právničky KŠB bylyzařazeny do letošního přehledu TOP 100 žen českého právního byznysu, kterýkaždoročně sestavuje projekt LEX ELITE a zveřejňuje magazín Euro.
KŠB opět asistovala při přípravě, realizaci a řízení valné hromady ČEZ
Tým KŠB ve složení Jana Guričová, Martin Kubík a Jan Lasák pod vedením Petra Kasíka se i letos podílel na právní podpoře společnosti ČEZ při přípravě, realizaci a řízení její řádné valné hromady.
DNS – co ještě je a co již není běžně dostupné plnění
Odborná literatura dříve uváděla, že dynamický nákupní systém lze přirovnat k běžnému nákupu na internetu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 22 As 15/2025-65 ze dne 12. května 2026 však tento názor významně modifikuje.
