Komise konfrontuje vlády jednotlivých států při fúzích

Existuje stále více důvodů k tomu, aby v Evropské unii docházelo k fúzím užvzhledem k úspěchu vnitřního trhu a jeho rozšíření. Členské státy mají zároveňstále menší kontrolu nad těmito fúzemi (mj. vzhledem k rozsáhlé privatizaciv mnoha sektorech). Komise Evropských společenství („Komise“) aESD rovněž omezily užívání zlatých akcií a ekvivalentních ustanovení.
Podle čl. 21 (4) Nařízení o fúzích „mohou členské státy učinit přiměřenáopatření na ochranu legitimních zájmů s výjimkou těch, která bere v úvahu[Nařízení o fúzích] a která jsou kompatibilní s obecnými zásadami ajinými ustanoveními komunitárního práva”[1]. V praxi členské státy stěží kdy toto ustanovení použily,částečně proto, že orgány jednotlivých států mohou být schopny ovlivnit fúzejinými způsoby, a částečně proto, že postup stanovený v čl. 21 (4) by mohl jasněvést k rychlému negativnímu rozhodnutí Komise bez šance na jednání. Komise a ESDskutečně tradičně přijaly přísnou interpretaci pojmu „legitimní zájmy“členských států.
Ve skutečnosti to byla Komise, která použila čl. 21 (4) Nařízení o fúzích(interpretovaný a contrario) proti členským státům při boji protiopatřením jednotlivých států (proti fúzím), která byla přijata bez předchozíhoinformování Komise. Tento výklad 21 (4) později potvrdil ESD (viz případC-42/01).
Komise v rámci nedávného rozšíření své politiky uvedla u Evropskéhoparlamentu, že považuje jednotná tržní pravidla a čl. 21 Nařízení o fúzích zasvé „dva hlavní nástroje […], které se budou zabývat nesprávnýmizásahy ze strany orgánů jednotlivých států ve vztahu k restrukturalizacispolečností“. Komise rovněž uvedla, že bude vymáhat tato pravidla„kdekoli to bude vhodné“. Od začátku roku 2006 Komise skutečně formálněpohrozila Polsku a Španělsku právní žalobou na základě čl. 21 a příslušnýchzásad vnitřního trhu. Komise rovněž vyjádřila podobné obavy vůči Itálii aFrancii.
Tento trend a nedávná aplikace čl. 21 (4) Nařízení o fúzích ze strany Komisevšak vyvolává řadu otázek včetně potřeby návodu pro interpretaci čl. 21 (4) aaplikace tohoto článku v průběhu různých fází fúze (například před předchozímoznámením a po učinění rozhodnutí o fúzi). Bude nutné sledovat, jak tyto otázkyřeší Komise, protože v současné době již byla napadena ohledně způsobu, jakýmfúze přezkoumává.
Poznámky
[1] čl. 21 (4) dále rozlišuje:
“Veřejná bezpečnost, pluralita médií a obezřetná pravidla se považují zalegitimní zájmy ve smyslu prvního pododstavce. Jakýkoli jiný veřejný zájem musípříslušný členský stát sdělit Komisi a ten bude Komisí schválen po posouzeníjeho kompatibility s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními komunitárníhopráva předtím, než je možné výše uvedená opatření přijmout. Komise je povinnainformovat příslušný členský stát o svém rozhodnutí do 25 pracovních dnů odobdržení sdělení.“
Další články
KŠB podpořila letošní SVOČ na Právnické fakultě UK
Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík se letos stala partnerem Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) pořádané Právnickou fakultou Univerzity Karlovy.
Je stabilita stavebního práva reálným cílem?
Advokátní kancelář KŠB byla odborným garantem diskuse legalwebu s názvem „Stabilita stavebního práva – iluze, nebo reálný cíl?“, která na konci dubna přivedla ke společnému stolu zástupce veřejné správy, developerů, profesních svazů i dalších odborníků ze stavební praxe. Debata se zaměřila na aktuálně projednávané změny nového stavebního zákona (NSZ) a jejich očekávané dopady.
EU261 in the Age of the Hormuz Blockade: How Airlines Can Protect Themselves Before the Crisis Peaks
EU261 in the Age of the Hormuz Blockade: How Airlines Can Protect Themselves Beforethe Crisis Peaks