Komise konfrontuje vlády jednotlivých států při fúzích

Existuje stále více důvodů k tomu, aby v Evropské unii docházelo k fúzím užvzhledem k úspěchu vnitřního trhu a jeho rozšíření. Členské státy mají zároveňstále menší kontrolu nad těmito fúzemi (mj. vzhledem k rozsáhlé privatizaciv mnoha sektorech). Komise Evropských společenství („Komise“) aESD rovněž omezily užívání zlatých akcií a ekvivalentních ustanovení.
Podle čl. 21 (4) Nařízení o fúzích „mohou členské státy učinit přiměřenáopatření na ochranu legitimních zájmů s výjimkou těch, která bere v úvahu[Nařízení o fúzích] a která jsou kompatibilní s obecnými zásadami ajinými ustanoveními komunitárního práva”[1]. V praxi členské státy stěží kdy toto ustanovení použily,částečně proto, že orgány jednotlivých států mohou být schopny ovlivnit fúzejinými způsoby, a částečně proto, že postup stanovený v čl. 21 (4) by mohl jasněvést k rychlému negativnímu rozhodnutí Komise bez šance na jednání. Komise a ESDskutečně tradičně přijaly přísnou interpretaci pojmu „legitimní zájmy“členských států.
Ve skutečnosti to byla Komise, která použila čl. 21 (4) Nařízení o fúzích(interpretovaný a contrario) proti členským státům při boji protiopatřením jednotlivých států (proti fúzím), která byla přijata bez předchozíhoinformování Komise. Tento výklad 21 (4) později potvrdil ESD (viz případC-42/01).
Komise v rámci nedávného rozšíření své politiky uvedla u Evropskéhoparlamentu, že považuje jednotná tržní pravidla a čl. 21 Nařízení o fúzích zasvé „dva hlavní nástroje […], které se budou zabývat nesprávnýmizásahy ze strany orgánů jednotlivých států ve vztahu k restrukturalizacispolečností“. Komise rovněž uvedla, že bude vymáhat tato pravidla„kdekoli to bude vhodné“. Od začátku roku 2006 Komise skutečně formálněpohrozila Polsku a Španělsku právní žalobou na základě čl. 21 a příslušnýchzásad vnitřního trhu. Komise rovněž vyjádřila podobné obavy vůči Itálii aFrancii.
Tento trend a nedávná aplikace čl. 21 (4) Nařízení o fúzích ze strany Komisevšak vyvolává řadu otázek včetně potřeby návodu pro interpretaci čl. 21 (4) aaplikace tohoto článku v průběhu různých fází fúze (například před předchozímoznámením a po učinění rozhodnutí o fúzi). Bude nutné sledovat, jak tyto otázkyřeší Komise, protože v současné době již byla napadena ohledně způsobu, jakýmfúze přezkoumává.
Poznámky
[1] čl. 21 (4) dále rozlišuje:
“Veřejná bezpečnost, pluralita médií a obezřetná pravidla se považují zalegitimní zájmy ve smyslu prvního pododstavce. Jakýkoli jiný veřejný zájem musípříslušný členský stát sdělit Komisi a ten bude Komisí schválen po posouzeníjeho kompatibility s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními komunitárníhopráva předtím, než je možné výše uvedená opatření přijmout. Komise je povinnainformovat příslušný členský stát o svém rozhodnutí do 25 pracovních dnů odobdržení sdělení.“
Další články
Když přílišná prevence přináší více škody než užitku
Nejvyšší soud České republiky na konci roku 2025 rozhodl, že preventivní uchovávání provozních a lokačních údajů podle zákona o elektronických komunikacích narušuje práva osob, o jejichž údaje jde.
KŠB asistovala při založení FIDUROCK Retail Parks Fund SICAV
Kocián Šolc Balaštík poskytovala právní poradenství společnosti Fidurock při založení investičního fondu FIDUROCK Retail Parks Fund SICAV, určeného kvalifikovaným investorům a zaměřeného na nemovitostní portfolio v České republice a na Slovensku.
Nová jmenování v KŠB. Tým partnerů posiluje o Iva Průšu, řady counselů rozšiřují Dana Jacková, Jana Guričová a Ján Béreš.
Novým partnerem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík (KŠB) se 1. ledna 2026 stal Ivo Průša. Zároveň byli do pozice counsela jmenováni dosavadní seniorní advokáti Dana Jacková, Jana Guričová a Ján Béreš.