29.11.2006
Novinky

Komise konfrontuje vlády jednotlivých států při fúzích

Nové užití čl. 21 (4) Nařízení o fúzích

Existuje stále více důvodů k tomu, aby v Evropské unii docházelo k fúzím užvzhledem k úspěchu vnitřního trhu a jeho rozšíření. Členské státy mají zároveňstále menší kontrolu nad těmito fúzemi (mj. vzhledem k rozsáhlé privatizaciv mnoha sektorech). Komise Evropských společenství („Komise“) aESD rovněž omezily užívání zlatých akcií a ekvivalentních ustanovení.

Podle čl. 21 (4) Nařízení o fúzích „mohou členské státy učinit přiměřenáopatření na ochranu legitimních zájmů s výjimkou těch, která bere v úvahu[Nařízení o fúzích] a která jsou kompatibilní s obecnými zásadami ajinými ustanoveními komunitárního práva[1]. V praxi členské státy stěží kdy toto ustanovení použily,částečně proto, že orgány jednotlivých států mohou být schopny ovlivnit fúzejinými způsoby, a částečně proto, že postup stanovený v čl. 21 (4) by mohl jasněvést k rychlému negativnímu rozhodnutí Komise bez šance na jednání. Komise a ESDskutečně tradičně přijaly přísnou interpretaci pojmu „legitimní zájmy“členských států.

Ve skutečnosti to byla Komise, která použila čl. 21 (4) Nařízení o fúzích(interpretovaný a contrario) proti členským státům při boji protiopatřením jednotlivých států (proti fúzím), která byla přijata bez předchozíhoinformování Komise. Tento výklad 21 (4) později potvrdil ESD (viz případC-42/01).

Komise v rámci nedávného rozšíření své politiky uvedla u Evropskéhoparlamentu, že považuje jednotná tržní pravidla a čl. 21 Nařízení o fúzích zasvé „dva hlavní nástroje […], které se budou zabývat nesprávnýmizásahy ze strany orgánů jednotlivých států ve vztahu k restrukturalizacispolečností“. Komise rovněž uvedla, že bude vymáhat tato pravidla„kdekoli to bude vhodné“. Od začátku roku 2006 Komise skutečně formálněpohrozila Polsku a Španělsku právní žalobou na základě čl. 21 a příslušnýchzásad vnitřního trhu. Komise rovněž vyjádřila podobné obavy vůči Itálii aFrancii.

Tento trend a nedávná aplikace čl. 21 (4) Nařízení o fúzích ze strany Komisevšak vyvolává řadu otázek včetně potřeby návodu pro interpretaci čl. 21 (4) aaplikace tohoto článku v průběhu různých fází fúze (například před předchozímoznámením a po učinění rozhodnutí o fúzi). Bude nutné sledovat, jak tyto otázkyřeší Komise, protože v současné době již byla napadena ohledně způsobu, jakýmfúze přezkoumává.

Poznámky

[1] čl. 21 (4) dále rozlišuje:

“Veřejná bezpečnost, pluralita médií a obezřetná pravidla se považují zalegitimní zájmy ve smyslu prvního pododstavce. Jakýkoli jiný veřejný zájem musípříslušný členský stát sdělit Komisi a ten bude Komisí schválen po posouzeníjeho kompatibility s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními komunitárníhopráva předtím, než je možné výše uvedená opatření přijmout. Komise je povinnainformovat příslušný členský stát o svém rozhodnutí do 25 pracovních dnů odobdržení sdělení.“

Další články

28.4.2026
Novinky

KŠB zastupuje Olpran v insolvenčním řízení Bikero

Kocián Šolc Balaštík poskytuje právní poradenství společnosti Olpran, významnému výrobci jízdních kol, v souvislosti s insolvenčním řízením společnosti Bikero.

Kocián Šolc Balaštík poskytuje právní poradenství společnosti Olpran, významnému výrobci jízdních kol, v souvislosti s insolvenčním řízením společnosti Bikero.

21.4.2026
Novinky

Evropská komise navrhuje transformaci EUSPA na Agenturu EU pro kosmické služby

Evropská komise zveřejnila dne 7. dubna 2026 návrh nařízení o zřízení Agentury EU pro kosmické služby (European Union Space Services Agency, EUSSA), jímž se mění nařízení (EU) 2021/696. Návrh [COM(2026) 152 final] přináší zásadní rozšíření mandátu stávající agentury EUSPA se sídlem v Praze a zvýšení jejího rozpočtu na téměř dvojnásobek.

Evropská komise zveřejnila dne 7. dubna 2026 návrh nařízení o zřízení Agentury EU pro kosmické služby (European Union Space Services Agency, EUSSA), jímž se mění nařízení (EU) 2021/696. Návrh [COM(2026) 152 final] přináší zásadní rozšíření mandátu stávající agentury EUSPA se sídlem v Praze a zvýšení jejího rozpočtu na téměř dvojnásobek.

20.4.2026
Pracovní právo

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele spuštěno

Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, koho se nové povinnosti týkají, od kdy a jaké jsou, a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.

Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, o jaké nové povinnosti jde, koho se týkají, od kdy platí a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.