Komise konfrontuje vlády jednotlivých států při fúzích

Existuje stále více důvodů k tomu, aby v Evropské unii docházelo k fúzím užvzhledem k úspěchu vnitřního trhu a jeho rozšíření. Členské státy mají zároveňstále menší kontrolu nad těmito fúzemi (mj. vzhledem k rozsáhlé privatizaciv mnoha sektorech). Komise Evropských společenství („Komise“) aESD rovněž omezily užívání zlatých akcií a ekvivalentních ustanovení.
Podle čl. 21 (4) Nařízení o fúzích „mohou členské státy učinit přiměřenáopatření na ochranu legitimních zájmů s výjimkou těch, která bere v úvahu[Nařízení o fúzích] a která jsou kompatibilní s obecnými zásadami ajinými ustanoveními komunitárního práva”[1]. V praxi členské státy stěží kdy toto ustanovení použily,částečně proto, že orgány jednotlivých států mohou být schopny ovlivnit fúzejinými způsoby, a částečně proto, že postup stanovený v čl. 21 (4) by mohl jasněvést k rychlému negativnímu rozhodnutí Komise bez šance na jednání. Komise a ESDskutečně tradičně přijaly přísnou interpretaci pojmu „legitimní zájmy“členských států.
Ve skutečnosti to byla Komise, která použila čl. 21 (4) Nařízení o fúzích(interpretovaný a contrario) proti členským státům při boji protiopatřením jednotlivých států (proti fúzím), která byla přijata bez předchozíhoinformování Komise. Tento výklad 21 (4) později potvrdil ESD (viz případC-42/01).
Komise v rámci nedávného rozšíření své politiky uvedla u Evropskéhoparlamentu, že považuje jednotná tržní pravidla a čl. 21 Nařízení o fúzích zasvé „dva hlavní nástroje […], které se budou zabývat nesprávnýmizásahy ze strany orgánů jednotlivých států ve vztahu k restrukturalizacispolečností“. Komise rovněž uvedla, že bude vymáhat tato pravidla„kdekoli to bude vhodné“. Od začátku roku 2006 Komise skutečně formálněpohrozila Polsku a Španělsku právní žalobou na základě čl. 21 a příslušnýchzásad vnitřního trhu. Komise rovněž vyjádřila podobné obavy vůči Itálii aFrancii.
Tento trend a nedávná aplikace čl. 21 (4) Nařízení o fúzích ze strany Komisevšak vyvolává řadu otázek včetně potřeby návodu pro interpretaci čl. 21 (4) aaplikace tohoto článku v průběhu různých fází fúze (například před předchozímoznámením a po učinění rozhodnutí o fúzi). Bude nutné sledovat, jak tyto otázkyřeší Komise, protože v současné době již byla napadena ohledně způsobu, jakýmfúze přezkoumává.
Poznámky
[1] čl. 21 (4) dále rozlišuje:
“Veřejná bezpečnost, pluralita médií a obezřetná pravidla se považují zalegitimní zájmy ve smyslu prvního pododstavce. Jakýkoli jiný veřejný zájem musípříslušný členský stát sdělit Komisi a ten bude Komisí schválen po posouzeníjeho kompatibility s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními komunitárníhopráva předtím, než je možné výše uvedená opatření přijmout. Komise je povinnainformovat příslušný členský stát o svém rozhodnutí do 25 pracovních dnů odobdržení sdělení.“
Další články
KŠB opět asistovala při přípravě, realizaci a řízení valné hromady ČEZ
Tým KŠB ve složení Jana Guričová, Martin Kubík a Jan Lasák pod vedením Petra Kasíka se i letos podílel na právní podpoře společnosti ČEZ při přípravě, realizaci a řízení její řádné valné hromady.
DNS – co ještě je a co již není běžně dostupné plnění
Odborná literatura dříve uváděla, že dynamický nákupní systém lze přirovnat k běžnému nákupu na internetu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 22 As 15/2025-65 ze dne 12. května 2026 však tento názor významně modifikuje.
KŠB radila J&T IB and Capital Markets při dluhopisovém programu 3M FUND MSI SICAV
Kocián Šolc Balaštík poskytla právní poradenství společnosti J&T IB and Capital Markets, a.s. jako aranžérovi při přípravě základního prospektu dluhopisového programu společnosti 3M FUND MSI SICAV a.s.