Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele spuštěno
Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, o jaké nové povinnosti jde, koho se týkají, od kdy platí a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.

Hlavní myšlenkou celého systému je ulehčit zaměstnavatelům, kteří jsou dnes povinni zasílat různá hlášení na různé úřady. Cílem je centralizovat data na jedno místo tak, aby zaměstnavatel nemusel stejné údaje opakovaně vykazovat, od čehož si stát slibuje snížení administrativní zátěže podnikatelů.
Prostřednictvím JMHZ budou zaměstnavatelé předávat hlášené údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“). Ostatní úřady (zejména Finanční správa, Úřad práce nebo Český statistický úřad) si z tohoto úložiště budou data čerpat samy. Nicméně pozor na to, že zdravotní pojišťovny do systému JMHZ zapojeny nejsou, a povinnosti v oblasti veřejného zdravotního pojištění tak zůstávají beze změny.
Koho se povinnost podat JMHZ týká?
JMHZ jsou povinni podávat všichni zaměstnavatelé bez ohledu na svou právní formu nebo velikost. Povinnost se vztahuje i na ty zaměstnavatele, kteří dosud neměli ohlašovací povinnosti vůči ČSSZ například proto, že nezaměstnávali zaměstnance účastné pojištění.
JMHZ se vztahuje na všechny zaměstnance, a to jak na české občany, tak na zahraniční zaměstnance, a zahrnuje veškeré základní pracovněprávní vztahy, tedy i tzv. dohodáře, i služební poměry.
Od kdy má zaměstnavatel povinnost JMHZ podat?
V běžném režimu se JMHZ podává vždy ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který jsou údaje hlášeny.
Protože zákon o JMHZ nabyl účinnosti již 1. ledna 2026, avšak systém pro podávání JMHZ byl spuštěn až 1. dubna 2026, platí pro první čtvrtletí roku 2026 zvláštní přechodná pravidla. V období leden až březen 2026 zaměstnavatelé JMHZ nepodávali, mohli tak poprvé učinit až od 1. dubna 2026. V období do 30. června 2026 je nutné dodatečně podat samostatná JMHZ za každý z měsíců leden, únor a březen 2026. Hlášení lze podávat postupně, není nutné odesílat všechna tři najednou.
V dubnu 2026 pak musí zaměstnavatelé splnit několik jednorázových povinností, zejména doplnit chybějící evidenční údaje o sobě i o svých zaměstnancích a přihlásit do evidence všechny zaměstnance, kteří do té doby registrováni nebyli, například zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnavatelé, kteří dosud nebyli vedeni v registru ČSSZ, se museli přihlásit do evidence zaměstnavatelů nejpozději do 15. dubna 2026.
Jaké konkrétní povinnosti zaměstnavatelé mají?
Zaměstnavatelé musí v první řadě zajistit svou registraci v evidenci zaměstnavatelů vedené ČSSZ a přihlásit do evidence zaměstnanců všechny své zaměstnance. Ti, kteří již byli v registru ČSSZ vedeni, však byli do nové evidence převedeni automaticky.
Zaměstnavatel je dále povinen do 8 dnů oznamovat ČSSZ veškeré změny evidovaných údajů o sobě i o svých zaměstnancích, přihlašovat nové zaměstnance a odhlašovat zaměstnance, jejichž pracovněprávní vztah skončil. U občanů České republiky platí nyní lhůta nejpozději do 8 dnů od nástupu do zaměstnání, u zahraničních zaměstnanců nejpozději před okamžikem zahájení výkonu práce. Od 1. července 2026 dochází ke zpřísnění této povinnosti – všichni noví zaměstnanci musí být přihlášeni nejpozději před okamžikem svého nástupu k výkonu práce, a to nejdříve 8 dnů předem.
Samotné JMHZ se podává výhradně elektronicky, a to ve formátu datové věty. K podání lze využít personální či mzdový software, datovou schránku nebo přímo ePortál ČSSZ (eportal.cssz.cz).
Jaké sankce zaměstnavatelům hrozí?
Součástí zákona o JMHZ je rovněž úprava přestupků a sankcí. Přestupkem může být například nepodání JMHZ ve stanovené lhůtě, nepřihlášení do evidence zaměstnavatelů, nepřihlášení zaměstnance ve stanovené lhůtě nebo podání obsahující vady.
Územní pracoviště ČSSZ jako příslušný správní orgán by mělo v případě vadného hlášení primárně vyzvat zaměstnavatele k podání opravného hlášení a poskytnout mu osmidenní lhůtu k nápravě. Pokud vadný stav přetrvá, může být uložena sankce až do výše 100 000 Kč, případně pokuta ve výši 5 000 Kč za každého zaměstnance.
Cíl splněn?
Zavedení JMHZ může představovat významný krok ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Praxe však ukazuje, že počáteční implementace s sebou přináší řadu výzev – zaměstnavatelé se potýkají například s rozsáhlejší agendou hlášených údajů, nebo s technickými a procesními nároky spojenými s přechodem na nový systém. Zda JMHZ svůj příslib v dlouhodobém horizontu naplní, ukáže až čas. Pokud si nejste jisti rozsahem svých povinností týkajících se JMHZ nebo potřebujete pomoc s nastavením odpovídajících interních procesů, neváhejte se obrátit na naše odborníky.
Další články
Spolupráce se Světovou bankou: přínos k analýze podnikatelského prostředí v České republice
Kateřina Štěpánková se aktivně zapojila do mezinárodního projektu Subnational Business Ready in the European Union 2025, který již tradičně vede Světová banka (World Bank) ve spolupráci s Evropskou komisí (DG REGIO).