Evropská komise navrhuje transformaci EUSPA na Agenturu EU pro kosmické služby

V současném geopolitickém kontextu se bezpečnost a odolnost ve vesmíru i na zemi staly klíčovou politickou prioritou Unie.

Z pohledu bezpečnosti a odolnosti je klíčovým přínosem návrhu výrazné rozšíření mandátu agentury o nové úkoly. Komise má Agentuře svěřit zejména: poskytování služeb GOVSATCOM a IRIS2 pro oprávněné uživatele (zejména bezpečnostní a záchranné složky členských států EU).

Dále bude Agentura provádět správu smluv v rámci složky bezpečného připojení; koordinaci uživatelských aspektů složky bezpečného připojení; poskytování služeb složky Space Weather Events (SWE) – tedy sledování a předpovídání vesmírných jevů jako jsou například geomagnetické bouře nebo radiační záření.

V gesci Agentury bude také poskytování služeb Space Surveillance and Tracking (SST) – tedy sledování objektů na oběžné dráze Země (bez ohledu na to, zda jde o funkční satelity nebo tzv. vesmírný odpad); dále poskytování služeb monitorování radiofrekvenčního rušení; podporování projektů přístupu do vesmíru. V neposlední řadě by Agentura měla napomáhat i předpokládanému rozvoji vesmírného byznysu, ať již v oblasti případné těžby surovin nebo vesmírné turistiky. Samozřejmě bude Agentura poskytovat i podporu kybernetické bezpečnosti u vesmírných projektů.

Návrh výslovně zakotvuje požadavky na nepřetržitou operační připravenost, které mohou mít přímý dopad na smluvní partnery agentury. K ochraně kontinuity a odolnosti kosmických služeb Unie, zejména v krizové situaci, je nezbytné, aby zaměstnanci agentury zůstávali k dispozici na nepřetržité bázi (24/7).

Agentura má zajistit, aby smluvní provozovatelé měli takové kompetence, zastupitelnost a operační způsobilost umožňující zajistit kontinuitu poskytování služeb pro oprávněné uživatele v době krize nebo dlouhodobých výpadků. To je zásadní požadavek pro všechny podniky, které uzavírají nebo hodlají uzavírat smlouvy s agenturou.

Agentura má nadále zajišťovat bezpečnostní akreditaci například u schválení bezpečnostních postupů pro vypouštění satelitů, oprávnění k provozu kosmických systémů anebo oprávnění k provozu pozemních stanic. Akreditační činnosti mají být prováděny na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států a technické akreditační úkoly mají být svěřeny specializovanému Výboru pro bezpečnostní akreditaci (SAB), který má zůstat autonomním orgánem v rámci agentury, který přijímá svá rozhodnutí nezávisle a objektivně.

Novými prvky v oblasti bezpečnostní akreditace jsou zejména: možnost SAB udělit jediné schválení pro konstelace satelitů; možnost Komise požádat o vydání rozhodnutí do tří měsíců, přičemž nedojde-li k rozhodnutí v této lhůtě, považuje se za kladné; a nutnost přijímat rozhodnutí SAB na základě informací, k nimž měla Komise přístup a k nimž měla příležitost vyjádřit stanovisko.

Nařízení se dle návrhu použije od 1. ledna 2028. Zda je tento návrh až příliš ambiciózní, ukáže následující legislativní proces, který je stále ještě na svém začátku. Na druhou stranu nejde o zakotvení zcela nového subjektu, ale o změnu kompetencí již existující agentury a otázka bezpečnosti je v EU stále naléhavější.

‍