Důkazní břemeno tíží daňový subjekt

Daňový subjekt obecně prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž prokázání byl správcem daně vyzván.

Této problematice se věnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013 pod sp. zn. 2 Afs 90/2012 – 57. Daňový subjekt v uvedené kauze pořizoval použitá vozidla od dodavatele z jiného členského státu Evropské unie (Francie) a u uskutečněných zdanitelných plnění využil zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím v souladu dle § 90 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daňový subjekt v průběhu daňového řízení neunesl důkazní břemeno k prokázání oprávněnosti použití zvláštního režimu. Daňový subjekt argumentoval, že příslušné důkazní prostředky předložil v rámci řízení před městským soudem. Nejvyšší správní soud potvrdil, že k důkazům předloženým během soudního řízení již není možno přihlížet.

Uvedený rozsudek se zabýval v pořadí již druhou kasační stížnosti v dané kauze. První kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vyhověl a vrátil řízení před městský soud.

Daňové subjekty by proto měly věnovat řádnou pozornost a péči daňovému řízení a předkládat nebo navrhovat důkazní prostředky pouze v jeho průběhu, tedy nejpozději v průběhu odvolání proti rozhodnutí správce daně.