26.2.2005
Novinky

Diskriminace v oblasti sociální podpory u migrujících pracovníků

Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Merida (C-400/02), ze dne 16. září 2004

Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) byl požádán, aby přezkoumal příslušná ustanovení německé legislativy v oblasti sociálního zabezpečení, která se týkají postavení občanů jiných členských států zaměstnaných v německých ozbrojených silách.

Podle německého práva mají zaměstnanci po skončení pracovního poměru nárok na zvláštní sociální příspěvek, který má za cíl kompenzovat rozdíl mezi čistým příjmem zaměstnanců, který jim náležel jako odměna za jejich práci, a jejich příjmem dosahovaným po skončení jejich pracovního poměru.

Cílem příspěvku, jak poznamenal ESD, tedy bylo zajistit, aby dotčení zaměstnanci měli alespoň po určitou dobu po skončení pracovního poměru stejný celkový příjem, jako kdyby byli nadále zaměstnáni.

Řízení před ESD se týkalo občana Francie, který byl v minulosti zaměstnán v německých ozbrojených silách. Za dobu trvání pracovního poměru byl jeho příjem zdaňován ve Francii, v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění, uzavřenou mezi Německem a Francií. Podle francouzské daňové úpravy bylo jeho daňové zatížení nižší, než jaké by bylo při jeho zdaňování v Německu.

Po skončení služby mu byl přiznán nárok na uvedený sociální příspěvek. V souladu s napadenými německými předpisy byl však základ pro výpočet výše příspěvku snížen o daň, které by jeho příjem teoreticky podléhal v Německu.

ESD stanovil, že německá legislativa tímto ustanovením znevýhodňovala migrující pracovníky z členských států oproti občanům Německa. V uvedeném případě nedostal žalobce příspěvek dorovnávající jeho předcházející čistý příjem, když jeho původní hrubý příjem byl snížen o teoretickou německou daň, a nikoli o výši jím skutečně zaplacených daní ve Francii. U německých občanů však tento systém zaručoval plnou kompenzaci příjmů, jelikož jejich původní příjmy byly zdaňovány v Německu.

V důsledku výše uvedeného dospěl ESD k závěru, že zmiňovaná ustanovení německého práva jsou v rozporu s principem volného pohybu pracovníků, jak je implementován jednotlivými ustanoveními Nařízení č. 1612/68, ze dne 15. října 1968, o svobodě pohybu pracovníků v rámci ES.

Soud nepřijal žádná ospravedlnění porušení komunitárního práva. Upozornil, že administrativní komplikace, s nimiž se mohou německé orgány potýkat při zúčtování daní skutečně odvedených migrujícími pracovníky v jejich státech (členských státech EU), nemohou v žádném případě negativně ovlivňovat řádné uplatnění svobod zakotvených ve Smlouvě ES.

Další články

28.4.2026
Novinky

KŠB zastupuje Olpran v insolvenčním řízení Bikero

Kocián Šolc Balaštík poskytuje právní poradenství společnosti Olpran, významnému výrobci jízdních kol, v souvislosti s insolvenčním řízením společnosti Bikero.

Kocián Šolc Balaštík poskytuje právní poradenství společnosti Olpran, významnému výrobci jízdních kol, v souvislosti s insolvenčním řízením společnosti Bikero.

21.4.2026
Novinky

Evropská komise navrhuje transformaci EUSPA na Agenturu EU pro kosmické služby

Evropská komise zveřejnila dne 7. dubna 2026 návrh nařízení o zřízení Agentury EU pro kosmické služby (European Union Space Services Agency, EUSSA), jímž se mění nařízení (EU) 2021/696. Návrh [COM(2026) 152 final] přináší zásadní rozšíření mandátu stávající agentury EUSPA se sídlem v Praze a zvýšení jejího rozpočtu na téměř dvojnásobek.

Evropská komise zveřejnila dne 7. dubna 2026 návrh nařízení o zřízení Agentury EU pro kosmické služby (European Union Space Services Agency, EUSSA), jímž se mění nařízení (EU) 2021/696. Návrh [COM(2026) 152 final] přináší zásadní rozšíření mandátu stávající agentury EUSPA se sídlem v Praze a zvýšení jejího rozpočtu na téměř dvojnásobek.

20.4.2026
Pracovní právo

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele spuštěno

Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, koho se nové povinnosti týkají, od kdy a jaké jsou, a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.

Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, o jaké nové povinnosti jde, koho se týkají, od kdy platí a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.