Daňový řád a změny v 2013

Registrační řízení
S účinností od 1.1.2013 došlo k významným změnám zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád týkající se registračního řízení.
Významně se zredukovala ustanovení upravující hmotně právní podmínky registrace, která se vztahovala pouze k dani z příjmů. Ustanovení, která určují, kdy a v jaké lhůtě vzniká nebo nevzniká povinnost podat přihlášku k registraci, byla přesunuta do zákona o daních z příjmů, obdobně jako je tomu u ostatních daní (daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň silniční). Jelikož je daňový řád obecným procesním předpisem, zůstala v něm jen pravidla, která jsou jednotná pro většinu daní (např. rozhodnutí o registraci, řešení tzv. "přeregistrace").
Údaje, které jsou nutné pro registraci, budou nově vymezeny v příslušném registračním formuláři.
Povinnost poskytovat údaje pro registrační účely se již výslovně nevztahuje na údaje, které může správce daně zjistit automatizovaným způsobem z jiné evidence či dostupných veřejných rejstříků. Navrhovanou úpravou je tak sledováno snížení administrativní zátěže pro daňové subjekty.
Nově je v daňovém řádu upraveno, že oznamovací povinnost ohledně změn registračních údajů musí být provedena prostřednictvím formuláře Oznámení změn registračních údajů/Žádost o zrušení registrace.
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Pozitivní změnou v novelizovaném daňovém řádu je snížení, případně nevyměření pokuty za opožděné tvrzení daně, kterou je daňový subjekt povinen uhradit, nepodá-li řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení včas. Bude-li výše vypočtené pokuty nižší než 200 Kč, uvedená pokuta se nepředepíše. Minimální výše pokuty za nepodání daňového tvrzení činí nadále nejméně 500 Kč.
Další články
Jiří Horník a Ján Béreš v rozhovoru pro LegalWeb o využití umělé inteligence v advokacii
Partneři advokátní kanceláře KŠB Jiří Horník a Ján Béreš poskytli rozhovor odbornému portálu LegalWeb, ve kterém se věnují využití umělé inteligence v každodenní právní praxi. V článku popisují zejména zkušenosti kanceláře s právní AI platformou Legora a její přínosy pro práci advokátů.
Nařízení o digitálních službách znovu v centru zájmu
Víte, co mají společného Wikipedie a Pornhub? Správně, v obou případech jde o velkou online platformu určenou Komisí podle nařízení o digitálních službách (stejně jako Booking.com, Google Maps, TikTok, Zalando, WhatsApp nebo další). Seznam dosud, podle čl. 33 odst. 4 evropského nařízení 2022/2065 o digitálních službách, určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů byl 11. března 2026 publikován v Úředním věstníku EU.
Kateřina Štěpánková k flexinovele zákoníku práce v anketě Legalwebu
Advokátka KŠB Kateřina Štěpánková poskytla rozhovor odbornému portálu Legalweb v rámci ankety věnované zkušenostem s tzv. flexinovelou zákoníku práce. Ta přinesla od roku 2025 řadu významných změn v pracovněprávních vztazích, například úpravu běhu výpovědní doby nebo prodloužení maximální délky zkušební doby.