Částky pro stanovení výpočtových základů nemocenského pojištění
Částka denního vyměřovacího základu se za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti upraví tak, že z částky do 550 Kč (dříve 510 Kč) se započítá 90%, z částky nad 550 Kč (dříve 510 Kč) do 790 Kč (dříve 730 Kč) se započítá 60% a k částce nad 790 Kč (dříve 730 Kč) se nepřihlíží.
Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka 550 Kč (dříve 510 Kč) započítá v plné výši, z částky nad 550 Kč (dříve 510 Kč) do 790 Kč (dříve 730 Kč) se započítá 60% a k částce nad 790 Kč (dříve 730 Kč) se nepřihlíží.
Maximální nemocenské při 30denní pracovní neschopnosti bude celkem 12.995 Kč. Nárok na ně bude mít osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288.350 Kč, tedy alespoň cca 24.000 Kč hrubého.
Další články
Evropská komise navrhuje transformaci EUSPA na Agenturu EU pro kosmické služby
Evropská komise zveřejnila dne 7. dubna 2026 návrh nařízení o zřízení Agentury EU pro kosmické služby (European Union Space Services Agency, EUSSA), jímž se mění nařízení (EU) 2021/696. Návrh [COM(2026) 152 final] přináší zásadní rozšíření mandátu stávající agentury EUSPA se sídlem v Praze a zvýšení jejího rozpočtu na téměř dvojnásobek.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele spuštěno
Již od 1. ledna 2026 je účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („JMHZ“), jehož cílem je ulehčit zaměstnavatelům plnění ohlašovacích povinností týkajících se zaměstnanců. Poprvé bylo možné JMHZ podat již od začátku dubna; systém se naplno rozběhne od července. V článku připomínáme, o jaké nové povinnosti jde, koho se týkají, od kdy platí a jaké sankce mohou hrozit za jejich nesplnění.
