25.8.2004
No items found.

Aktivní legitimace jednotlivců k podání žaloby na zrušení nařízení

Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Jégo-Quéré (C-263/02) ze dne 1. dubna 2004

Tímto rozsudkem Evropský soudní dvůr („ESD“) potvrdil svůj dosavadní postoj týkající se pojmu přípustnosti žaloby na zrušení nařízení, kterou podává fyzická či právnická osoba, a to na základě odst. 4 článku 230 ES. Evropský soudní dvůr zrušil rozsudek Soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval, a odmítl tak přijmout nový výklad tohoto ustanovení, o nějž se Soud prvního stupně pokusil.

Jégo-Quéré, francouzská rybářská společnost, při svém podnikání používala sítě, které byly v rozporu s nařízením Komise č. 1162/2001. Jégo-Quéré proto podala k Soudu prvního stupně žalobu na zrušení dvou ustanovení tohoto nařízení. Komise však namítla, že tato společnost nemá k podání žaloby aktivní legitimaci, a proto je žaloba nepřípustná.

V souladu s ustanovením odst. 4 článku 230, který upravuje žalobu na zrušení komunitárního aktu , kterou mohou podat tzv. neprivilegovaní žalobci, tedy fyzické a právnické osoby, stanoví, že taková osoba může žalobou napadnout pouze (1) rozhodnutí, které jí bylo adresováno, nebo (2) rozhodnutí, které ačkoliv má podobu nařízení či bylo adresováno jiné osobě, se jí bezprostředně a individuálně dotýká. V posledně jmenovaném případě je tedy nutné, aby byly splněny tři podmínky: musí se jednat o opatření, které je svou povahou obdobné rozhodnutí, žalobce jím musí být dotčen bezprostředně a dále, žalobcem jím musí být dotčen individuálně.

ESD v minulosti vyložil pojem individuálně dotčeného žalobce ve známém případu Plaumann & Co. proti Komisi (C-25/62, 1963). V souladu s touto judikaturou musí žalobce prokázat, že se jej předmětné rozhodnutí dotýká z důvodu určitých specifických vlastností, kterou jsou z jeho pohledu zvláště rozhodné, a nikoliv pouze na základě pouhé skutečnosti, že žalobce patří ke skupině osob, které jsou takovým rozhodnutím obecně dotčeny. Tento výklad však vedl k tomu, že prakticky žádný žalobce nebyl schopen splnit tuto podmínku, čímž byl de facto omezen přímý přístup žalobců k soudům ES.

Soud prvního stupně se rozhodl přijmout novou definici požadavku na individuální zájem žalobce, čímž by došlo k odchylce od dosavadní rozhodovací praxe ESD. Ačkoliv Soud prvního stupně uvedl, že v daném případě není žalobce individuálně dotčen, dospěl k závěru, že na procesní pravidla stanovená ve Smlouvě ES nelze ve světle Charty základních práva nadále nahlížet jako na pravidla, která zaručují právo na účinnou nápravu a která by dotčeným osobám umožnila napadnout zákonnost obecně aplikovatelných komunitárních aktů, které mají přímý dopad na jejich právní situaci. Soud první stupně tedy navrhl přehodnocení doposud striktní definice pojmu individuálního zájmu, a rozhodl, že společnost Jégo-Quéré je aktivně legitimována k podání žaloby na zrušení předmětného nařízení.

Proti tomuto rozhodnutí podala Komise odvolání k ESD. Soud ve svém rozsudku ze dne 1. dubna 2004 potvrdil svoje původní stanovisko k této otázce. Znovu zopakoval, že Smlouva ES založila úplný systém právních prostředků nápravy, které jsou určeny k zaručení účinné ochrany práv občanů v rámci komunitárního právního pořádku. Podle ESD však fyzické a právnické osoby, které sice z důvodu zmiňovaných podmínek pro aktivní legitimaci k podání žaloby (např. z důvodu, že nejsou individuálně dotčeny) nemohou napadnout obecně aplikovatelný komunitární přímo, mají v závislosti na konkrétním případu buď možnost nepřímo tvrdit neplatnost takových aktů v řízení před soudy ES v řízení dle článku 241 ES, nebo tak učinit v řízení před národními soudy a požádat takový soud o položení předběžné otázky k ESD dle článku 234 ES ohledně platnosti takového komunitárního aktu. ESD zdůraznil, že národní soudy mají povinnost vykládat a uplatňovat národní procesní předpisy, které se týkají výkonu práva na podání žaloby, takovým způsobem, která fyzickým a právnickým osobám umožní před soudy napadnout zákonnost rozhodnutí či jiného opatření, které se týká uplatnění obecně aplikovatelného komunitárního aktu na jejich osobu, a to na základě námitky neplatnosti takového komunitárního aktu. Každý členský stát je dle ESD povinen zřídit takový systém právních náprav a procesních pravidel, který zajistí respektování práva jednotlivců na účinnou soudní ochranu.

ESD tedy zrušil rozsudek Soudu prvního stupně a prohlásil žalobu Jégo-Quéré na zrušení dotčeného nařízení za nepřípustnou.

Další články

12.12.2025
Novinky

KŠB asistovala společnosti Seyfor při prodloužení financování od Raiffeisenbank, Tatra banky a nově také Slovenskej sporiteľne

Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.

Tým KŠB poskytl právní poradenství svému dlouholetému klientovi, společnosti Seyfor, v souvislosti s pokračováním a rozšířením jejího syndikovaného financování. Dosavadní financující banky Raiffeisenbank Česká republika a Tatra banka se rozhodly v podpoře růstu Seyforu pokračovat, nově se k nim připojila také Slovenská sporiteľňa.

9.12.2025
Novinky

Evidence skutečných majitelů: Co přinese znepřístupnění od 17. prosince 2025?

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná.

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu navázala na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, a, s platností i pro Českou republiku, konstatovala, že zveřejňování údajů v rámci evidence skutečných majitelů představuje nepřiměřený zásah do základních práv majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů. Důležitým aspektem těchto rozhodnutí byl závěr, že sankce, které postihují povinné subjekty jako reakce na nesplnění jejich povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů, není možné vymáhat, dokud je evidence veřejná. Tato situace se změní 17. prosince 2025, kdy ministerstvo znepřístupní evidenci skutečných majitelů; povinným subjektům tak budou opět hrozit závažné sankce.

9.12.2025
Pro bono

30. Adventní koncert pro Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové

Adventní koncert dobré vůle, který již od roku 1995 organizuje advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, se letos uskuteční v neděli 7. prosince od 19.00hod. tradičně v koncertní síni kostela sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze. Koncert se uskutečnil pod záštitou první dámy České republiky, paní Evy Pavlové.

I letos se v čase předvánočním uskutečnil Adventní koncert dobré vůle, který od roku 1995 pořádá advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Tentokrát šlo již o jubilejní 30. ročník a výjimečný byl i tím, že jsme jej poprvé pořádali společně s naším partnerem, Smetanovou Litomyšlí, v rámci širší vzájemné spolupráce. Koncert se jako vždy konal v koncertní síni kostela sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze.