Home » News » Artikel » ...

Komise představila akční plán na zavedení Unie kapitálových trhů

19. 10. 2015  |  Ondřej Mikula

Na konci září zveřejnila Komise EU materiál, jehož účelem bylo představit jeden z jejích klíčových střednědobých projektů, tedy tzv. Unii kapitálových trhů. Podstatou tohoto ambiciózního plánu je soubor opatření, která by měla v budoucnu odstranit právní, administrativní a jiné bariéry mezi investory a podnikateli z různých členských států. Co vše lze tedy v následujících letech očekávat?

Ačkoliv je volný pohyb kapitálu jedním z hlavních pilířů EU, nejsou podle Komise ani po 50 letech vývoje evropské kapitálové trhy dostatečně rozvinuté a propojené, což lze demonstrovat například při porovnání s trhem americkým. Ekonomika celé EU je sice srovnatelně velká jako ta v USA, ale trhy s kapitálovými nástroji zde nedosahují ani poloviny těch amerických. Trhy s dluhovými nástroji jsou v Evropě pak dokonce třetinové.

To je problémem zejména pro malé a střední evropské podniky (SMEs), které mají ve větší míře než v USA potíže s financováním. Bývá uváděno, že na financování evropských společností se až 80 % podílí banky prostřednictvím dluhového financování. Pouze cca 20 % zdrojů získávají evropské společnosti z kapitálových trhů. V Americe je přitom tento poměr obrácený. Vzhledem k tomu, že se po finanční krizi výrazně snížila ochota bank financovat podnikatelské aktivity, přináší to evropským SMEs nemalé problémy.  Kondice SMEs je přitom zcela zásadní pro růst evropské ekonomiky a pro další makroekonomické ukazatele, zejména pro zaměstnanost. Jak Komise uvádí, malé a střední podniky zaměstnávají dvě třetiny lidí a vytvoří 58 centů z každého eura přidané hodnoty.

Venture kapitál, crowdfunding i zjednodušení veřejných nabídek

Unie kapitálových trhů tak představuje souhrn navrhovaných opatření, která by měla rozhýbat evropské kapitálové trhy, zlepšit přístup SMEs k alternativním zdrojům financování, rozšířit možnosti investování a odstranit neodůvodněné bariéry mezi trhy jednotlivých členských států.

V této fázi jde o řadu obecných návrhů, které by měly být v příštích pěti letech vypracovány do podoby konkrétních, zejména legislativních opatření. Revizí by měla projít předně unijní úprava alternativních investičních fondů, resp. především fondů venture kapitálových. To se bude týkat relativně nedávno přijatých nařízení EuSEF a EuVECA, jež zavedly evropské pasy pro fondy rizikového kapitálu a evropské fondy sociálního podnikání. Lze očekávat změny, které by měly podpořit využití a rozšíření těchto fondů pro účely financování malých a středních podniků. Změn mohou doznat zejména výše minimální investice, omezení okruhu správců těchto fondů, případně může být do budoucna připuštěno, aby tyto fondy mohli nabízet i mimounijní správci.

Nový regulatorní rámec by měl být vypracován pro moderní inovativní formy financování, jako je zejména crowdfunding. Z materiálu Komise vyplývá, že by budoucí regulace neměla brzdit rozvoj crowdfundingových platforem, ale spíše prostřednictvím principu evropského pasu a odbourání bariér mezi členskými státy podpořit jejich rozvoj a zvýšit jejich mobilitu. Následovat by nyní měla analýza jednotlivých národních úprav ohledně pravidel dopadajících na crowdfunding s tím, že by tato pravidla měla být v budoucnu v normách EU zohledněna. Je přitom zjevné, že například české právo obsahuje řadu problematických omezení, které praxi crowdfundingu komplikují, jako je třeba zákaz veřejného nabízení kmenových listů v s.r.o., některé problematické aspekty české fondové úpravy, apod. Je tak otázkou, jak se k takovým omezením v budoucnu EU postaví.

Usnadněn by měl být rovněž přístup emitentů na veřejné trhy. V této souvislosti má být snahou Komise snížit v praxi nemalé náklady, které jsou s veřejnou nabídkou spojeny, tak aby byly veřejné trhy zejména pro menší emitenty dostupnější. Změn by tak měla doznat především prospektová směrnice.  Očekává se zjednodušení obsahu prospektu a vymezení dalších výjimek, kdy jeho publikace (zejména ze strany SMEs) nebude potřebná. Konkrétní novelizační návrhy by měla v tomto směru Komise předložit již na konci tohoto roku.

Navrhovaných opatření však bude mnohem více a dotknou se řady dalších oblastí včetně insolvence, daňové úpravy, sekuritizace nebo investičních produktů pro spotřebitele. Je tak možné usuzovat, že éra regulace zaměřená na ochranu investorů a stability finančních trhů vyvolaná finanční krizí bude v budoucnu nahrazena, nebo spíš korigována vlnou regulace, jejímž účelem bude trhy propojovat a odstraňovat přebytečné bariéry různého charakteru. S hodnocením přístupu Komise však budeme muset počkat až na konkrétní legislativní a jiné návrhy.

Copyright © 2000 – 2018, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web ch