Firmy začínají možnosti rekodifikace využívat28/07/14 / cata_x-lege

Nový občanský zákoník a další rekodifikační zákony mají za sebou první půl rok účinnosti. Jak je zatím hodnotíte?

Pozitivní je fakt, že se v praxi objevuje zájem využívat nové možnosti, které zákony přinášejí. Jako negativní zatím vidím existující výkladové problémy a to, že nelze nyní vždy dát jednoznačnou odpověď na dotaz, jak by se mělo v určitém případě postupovat. Definitivní výklady nejasných ustanovení totiž za měsíce až roky přinesou až soudy.

O které novinky, které především zákon o obchodních korporacích (ZOK) připouští, je v praxi největší zájem?

Podle mých zkušeností převládá zatím u klientů spíš konzervativní přístup, zejména co se týká velkých změn, které by ZOK umožňoval. Na druhou stranu lze ale už nyní zřetelně vystopovat zájem o zjednodušování; to se týká například stanov. Někteří také využívají toho, že orgány společnosti v takzvaném dualistickém systému nemusejí být nově tříčlenné, což přináší možnost ušetřit náklady. Další klienti se již rozhodli využít takzvaný monistický systém správy společnosti, a to přes existující výkladové nejasnosti. Zaznamenal jsem i snahu o zavedení institutu pevného podílu na zisku. Menší akciové společnosti se zase zajímají o rozhodování per rollam namísto valné hromady, stejně jako o možné udělení souhlasu s konáním valné hromady, i když nebyla dodržena pravidla pro její svolání.

Jaké jsou podle Vás nejožehavější výkladové problémy, které ZOK přinesl?

Jde například o nejednotnost názorů na přípustnost souběhu, nejasnost, zda stanovy společnosti mohou zaměstnancům připouštět právo volit a odvolávat část členů dozorčí rady. Dále není zatím zcela zřejmé, jak správně naformulovat příslušnost ke koncernu na webu společnosti, s níž se pojí využívání určitých výhod. Také zatím není zcela zřejmé, jakých rozhodnutí valné hromady se týká povinnost pořídit o nich notářský zápis. Věřím ale, že řada těchto věcí se co nejdříve vyjasní, ať už výkladem, či novelami.