Úvod » Novinky a publikace » Článek

Od dubna dochází ke změnám u veřejných zakázek a v rozhodčím řízení

Počínaje příštím měsícem musí ti, kdo se profesně zabývají veřejnými zakázkami, počítat s významnými změnami. Mezi novelami, které v dubnu nabudou účinnosti, je totiž i nová úprava zákona o veřejných zakázkách. Novinky čekají i rozhodčí řízení, především takzvané spotřebitelské spory. Informace o klíčových dopadech obou novel vám přinášíme v přehledném souhrnu.

Zákon č. 55/2012 Sb. mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Klíčové změny:

  • Velká či tzv. protikorupční novela zákona o veřejných zakázkách přinese pro zadavatele řadu nových povinností, zruší některé kvalifikační požadavky a zároveň rozšíří působnost zákona na další okruh veřejných investic.
  • Na polovinu se snižují limity veřejných zakázek podle hodnoty plnění a od roku 2014 se ruší zvláštní limity pro stavební práce. Veřejnou zakázkou „malého rozsahu“ bude nově zakázka na dodávky a služby do předpokládané hodnoty 1 milionu Kč (v současné době 2 miliony Kč). U zakázek na stavební práce se limit nyní sníží ze 6 milionů Kč na 3 miliony Kč, v přespříštím roce na 1 milion Kč shodně jako u zakázek malého rozsahu na dodávky a služby. Z 20 milionů Kč na polovinu se snižuje i hranice pro použití zjednodušeného podlimitního řízení.
  • Přibude nová kategorie „významná veřejná zakázka“ s hranicí plnění nad 300 milionů Kč (50 milionů Kč v případě obcí). U jejich zadávání bude platit zostřený režim – v případě státní zakázky bude vláda ustavovat hodnotící komisi, stejně jako schvalovat odůvodnění zakázky (s nutným oponentním odborným posudkem). V plném režimu to ale bude platit až od roku 2014. U obecních významných veřejných zakázek bude odůvodnění schvalovat zastupitelstvo.
  • Změní se institut předběžného oznámení zakázky veřejným zadavatelem – nově půjde o povinný úkon u všech nadlimitních i podlimitních veřejných zakázek, jehož součástí bude muset být i odůvodnění účelnosti zakázky. Výjimky se uplatní například u opakovaných zakázek kvůli nezájmu uchazečů v předchozím řízení.
  • Novela zcela ruší mnohdy nechvalně proslulé omezování počtu zájemců losováním. Jen částečně (v oblasti obrany a bezpečnosti a u zakázek sektorových zadavatelů) bude možné i nadále omezovat počet zájemců v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním, ale ne pomocí losu.
  • Zadavatelé budou mít nově možnost připustit v zadávací dokumentaci jen elektronické podávání nabídek.
  • Naopak zadavatelé již nebudou moci vyžadovat po dodavatelích předložení certifikátů systému řízení jakosti a podobných dokladů v oblasti ochrany životního prostředí.
  • Dodavatelé již nebudou muset prokazovat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady; namísto toho budou mít povinnost předkládat čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti veřejnou zakázku splnit.
  • K náhradnímu doložení referenčních dodávek a služeb nebude nově dodavatelům stačit čestné prohlášení, ale budou muset předložit smlouvu a doklad o uskutečnění plnění.
  • K otvírání obálek se bude přistupovat ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
  • Veřejní zadavatelé budou mít s několika výjimkami (bezpečnostní zájmy u dodávek vojenského materiálu atd.) povinnost uveřejnit uzavřenou smlouvu s vybraným dodavatelem, skutečně uhrazenou cenu a seznam jeho subdodavatelů, a to u podlimitních i nadlimitních veřejných zakázek (kontrakt i u zakázek malého rozsahu nad půl milionu Kč).
  • Nespokojení dodavatelé budou moci nově podat podnět k ÚOHS pouze tehdy, pokud své námitky uplatní nejdřív proti zadavateli. Zároveň se výrazně (v zásadě dvojnásobně) zvyšují sankce, které bude moci ÚOHS v případě porušení zákona uložit zadavatelům i dodavatelům.
  • V novele, definitivně schválené na konci ledna 2012 Poslaneckou sněmovnou, se ale nakonec neobjevila hojně diskutovaná povinnost úspěšných dodavatelů zveřejňovat svou vlastnickou strukturu, jak původně navrhovali senátoři.

Komentář advokátky KŠB Martiny Parusové Zímové:

„Novela významně rozšiřuje okruh veřejných zakázek, které bude nutné zadávat v režimu zákona, protože podstatně snižuje limity pro zakázky malého rozsahu a rozšiřuje okruh dotovaných zadavatelů povinných zadávat dle zákona. To lze na jedné straně uvítat, na druhé straně je nutné si uvědomit, že to bude pravděpodobně znamenat vyšší náklady a náročnost pro menší zadavatele, jako jsou například obce s několika tisíci obyvateli. Současně se tím výrazně zvýší agenda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a osobně si nejsem jistá, zda je Úřad na takový nárůst agendy, ke které dojde již v první polovině tohoto roku, dostatečně připraven.“

„Velmi vítám zrušení sporného zužování počtu uchazečů losováním, které proslavila dnes již legendární „karlovarská losovačka“, a zavedení povinnosti užít elektronickou aukci při dodávkách zboží. Zkušenosti z praxe totiž jednoznačně ukazují, že díky ní lze dosáhnout významných úspor. Je ale pravděpodobné, že se k podrobnostem ohledně elektronické aukce nepodaří do začátku dubna, kdy má novela nabýt účinnosti, připravit prováděcí předpis. To by fakticky znamenalo, že nebude povinné ji v určitých případech používat, a elektronická aukce tak bude stále pouze dobrovolná, což považuji za poměrně podstatnou slabinu.“

„Trochu mě mrzí, že se v novele nepodařilo zakotvit vhodným způsobem povinnost dodavatelů rozkrýt svou vlastnickou strukturu. V každém případě ale novelu vnímám jako pozitivní pokus o zvýšení transparentnosti a dosažení úspor při nakládání s veřejnými prostředky. Do jaké míry bude tento pokus úspěšný, však ukáže teprve čas.“

Zákon č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Klíčové změny:

Novela přinese důležité změny jednak v rozhodčím řízení obecně, ale také zvlášť v rámci tzv. spotřebitelských sporů.

  • Obecné novinky: Zpřísňuje se definice stálého rozhodčího soudu (budou jimi pouze ty, které jsou zřízené či připuštěné zvláštním zákonem). Bude existovat výslovný zákaz používat klamavé označení, které by mohlo vyvolávat dojem, že určitý subjekt je stálým rozhodčím soudem, i když jím není. Požadavkem bezúhonnosti rozhodců bude míněno jejich neodsouzení za jakýkoli trestný čin. Strany rozhodčího řízení se budou moci domluvit, že rozhodce v jejich sporu určí dohodnutá třetí osoba. Řešení sporů pomocí rozhodců bude nově možné i u majetkových sporů, u nichž to připouští zvláštní zákon (například v oblasti elektronických komunikací, kde rozhoduje namísto soudu správní orgán).
  • Novinky ve spotřebitelských sporech: Smluvní strany budou moci uzavřít rozhodčí doložku pouze jako samostatný dokument, nikoli jako součást úvěrové či jiné smlouvy. Doložka bude muset mít povinné náležitosti a podnikatelská strana smlouvy bude muset spotřebitele poučit, jaké důsledky z uzavření rozhodčí doložky plynou (jejich případný spor nebude řešit obecný soud, ale rozhodci). Rozhodovat spotřebitelské spory budou moci jen lidé s VŠ právnickým vzděláním, zapsaní na seznam ministerstva spravedlnosti. Spotřebitelské rozhodčí nálezy budou muset být odůvodněny a budou muset obsahovat poučení o přezkumu. Pokud se spotřebitel obrátí na obecný soud, aby rozhodčí nález zrušil, bude soud muset přezkoumat některé aspekty nálezu povinně, včetně důvodů pro odklad vykonatelnosti nálezu. Soudy navíc budou spotřebitelské nálezy rušit i v případě jejich rozporu s předpisy na ochranu spotřebitele či zjevného  rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Také se rozšíří důvody pro zastavení exekuce, i když lhůta pro přezkum už marně uplynula.“

Komentář advokáta KŠB Josefa Bedeče:

„Obecné změny v zákoně o rozhodčím řízení, jako například přesnější definice stálých rozhodčích soudů, nebudou mít podle mého názoru bezprostřední praktický dopad. Daleko podstatnější z pohledu široké veřejnosti budou změny týkající se tzv. spotřebitelských smluv a sporů z nich vznikajících.“

„Novela byla podle důvodové zprávy přijata proto, že dosavadní česká právní úprava byla v rozporu s komunitárním právem a s rozsudky Soudního dvora EU. V nich se velmi dbá na to, aby byl spotřebitel coby slabší smluvní strana vůči silnější smluvní straně – podnikateli – účinně chráněn.“

„Spotřebitelské změny lze shrnout do tří hlavních bodů. Jednak budou mít podnikatelé vůči spotřebitelům nové povinnosti při uzavírání rozhodčí smlouvy, spočívající především v tom, že rozhodčí smlouva (doložka) bude moci být uzavřena jen jako samostatný dokument s povinným obsahem a bude nutné spotřebitele informovat o důsledcích jejího uzavření. Za druhé se rozšiřují důvody, pro které obecný soud bude povinen rozhodčí nález zrušit, a to zejména bude-li v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Soud navíc nebude vázán obsahem návrhu na zrušení, naopak bude muset rozhodčí nález z určitých hledisek přezkoumat z úřední povinnosti. A konečně, zpřísňují se i odborné požadavky pro ty, kteří budou chtít spotřebitelské spory rozhodovat.“

Copyright © 2000 – 2018, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web ch