Zjednodušení úpravy kapitálových společností v novele obchodního zákoníku01/09/09 / cata_legal-tax-update

Novela, která byla publikována pod č. 215/2009 Sb. s účinností od 20. července 2009, má převážně harmonizační povahu. Většina přijatých změn souvisí s implementací novely tzv. Druhé směrnice o obchodních společnostech a přináší  zjednodušení některých aspektů právní úpravy kapitálových společností. Hlavní změny se týkají omezení požadavků na oceňování nepeněžitých vkladů, připuštění tzv.finanční asistence a nabývání vlastních akcií.

Výjimky z povinnosti oceňovat znalcem nepeněžitý vklad při zvyšování základního kapitálu

Nová ustanovení § 59a – § 59c umožňují upustit od vypracování znaleckého posudku, pokud jsou k dispozici některé jiné způsoby určení hodnoty nepeněžitého vkladu, které lze uznat za dostatečně věrohodné a transparentní.

Má-li být nepeněžitým vkladem investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu, lze k určení jejich hodnoty použít tržní ocenění, tzn. vážený průměr z cen dosažených při obchodování na regulovaných trzích, a to v době 6 měsíců před splacením vkladu.

Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek a účtuje-li se o něm v reálných cenách, je možné považovat za jeho hodnotu reálnou cenu vykázanou v poslední účetní závěrce, byla-li auditorem ověřena bez výhrad.

U tohoto typu aktiv dále zákon přiznává referenční hodnotu ceně určené obecně uznávaným nezávislým odborníkem, pokud při jejím stanovení využil obecně uznávané standardy a zásady oceňování, a zároveň k němu došlo nejdéle 6 měsíců před splacením vkladu.

O využití uvedených výjimek musí vždy rozhodnout statutární orgán společnosti. Použití výše uvedených alternativních postupů stanovení hodnoty nepeněžitých vkladů je dále podmíněno tím, že takto stanovená hodnota není k okamžiku jejího stanovení a ani v období do splacení vkladu ovlivněna výjimečnými okolnostmi. Pokud by k tomu došlo, zajistí statutární orgán ocenění vkládaného majetku standardním postupem podle dosavadní úpravy. Nové ustanovení § 59b zákona zakotvuje podmínky, za kterých se při nečinnosti statutárního orgánu může domáhat jmenování znalce kvalifikovaná skupina společníků či akcionářů.

Rozšířené informační povinnosti spojené s určením hodnoty nepeněžitého vkladu náhradním způsobem vymezuje ust. § 59c zákona.

Povolení finanční asistence při nabývání vlastních akcií či obchodních podílů

Nově mohou poskytovat finanční asistenci, tedy úvěry, půjčky, jiné peněžité plnění anebo zajištění za účelem nabytí účasti na asistující společnosti, oba typy kapitálových korporací.

Poskytnutí finanční asistence je podmíněné souhlasem valné hromady (příp. jediného společníka či akcionáře) s tím, že v případě akciové společnosti se vyžaduje souhlas alespoň dvou třetin hlasů všech akcionářů. V případě akciové společnosti musí navíc poskytnutí finanční asistence výslovně umožňovat stanovy společnosti.

Zákon stanoví kumulativní formou další minimální podmínky, které mohou být ve společenské smlouvě či stanovách dále rozšířeny.

Shodně u společnosti s ručením omezeným (ust. § 120a) i akciové společnosti (ust. § 161f) je např. požadováno následující:

  • finanční asistence musí být poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním styku
  • její poskytnutí nepřivodí společnosti bezprostředně úpadek
  • statutární orgán vypracuje zprávu, obsahující věcné zdůvodnění poskytnutí asistence včetně uvedení výhod a rizik z toho pro společnost plynoucích, podmínek, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, a zdůvodnění, proč je finanční asistence v zájmu společnosti

Přísnější je úprava u akciové společnosti, která  mimo jiné ukládá představenstvu společnosti přešetřit finanční způsobilost osoby, jíž je finanční asistence poskytována, a zveřejnit výsledek  šetření ve zprávě.  Další doplňující podmínky platí pro případy, kdy finanční asistence je poskytována členu představenstva, osobě ovládající společnost či členu jejího statutárního orgánu, osobám jednajícím ve shodě se společností či kteroukoliv další z uvedených osob.

Nabývání vlastních akcií

Určitá míra liberalizace se dotkla i nabývání vlastních akcií. Nové ust. § 161a odst. 1 zákona především prodlužuje dobu, po kterou může společnost akcie nabývat, na 5 let. Současně se ruší dosavadní limit 10 % jmenovité hodnoty všech vlastních akcií a zatímních listů, které společnost mohla mít v majetku s tím, že se nechává na úvaze akcionářů, jaký konkrétní limit v usnesení valné hromady stanoví. Z nově stanovených podmínek zmiňujeme požadavek, podle kterého musí být zcela splacen emisní kurs nabývaných akcií a společnost si nabytím vlastních akcií nesmí přivodit úpadek.