Projednávané novely24/03/09 / cata_tax-news

• Novela zákona o správě daní a poplatků

Již dlouho projednávaná novela zákona o správě daní a poplatků (sněmovní tisk 387), která má změnit pravidla při ukládání sankce za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost a zavést odkladný účinek u dodatečného platebního výměru vydaného po skončení daňové kontroly, byla znovu vrácena do 2. čtení. Tato novela by nyní měla být projednávána souběžně s novým daňovým řádem (který obdobné ustanovení obsahuje, avšak s navrženou účinností od 1. ledna 2010). Pokud tato novela bude schválena, měla by nabýt účinnosti dnem vyhlášení.

• Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Původně pouze implementační novelizace zákona o DPH (sněmovní tisk 605), kterou měly být upraveny podmínky pro osvobození zboží od DPH a spotřebních daní při dovozu cestujícími ze třetích zemí, byla při opakovaném projednávání ve 2. čtení rozšířena o další pozměňovací návrhy. Dne 3. 3. 2009 byla  v průběhu třetího čtení schválena změna, podle které bude umožněn odpočet DPH u osobních automobilů. Dosud byl možný odpočet DPH jen u osobních automobilů kategorie N1 (auto s mřížkou). V souvislosti s touto změnou je třeba upozornit, že v případech, kdy osobní automobil, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně na vstupu, bude použit k soukromým účelům, je nutné soukromé použití automobilu zdanit DPH na výstupu. Ostatní v průběhu 2. čtení doplněné pozměňovací návrhy na změnu snížené a základní sazby DPH přijaty nebyly.

Zákon ještě musí být projednán Senátem a podepsán prezidentem. Účinnost změn je navržena ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Lze očekávat, že k vyhlášení ve Sbírce zákonů by mohlo dojít k 1. 4. 2009, aby navržené změny nabyly účinnosti k prvnímu dni nového zdaňovacího období (duben resp. 2. čtvrtletí 2009).

• Novela zákona o daních z příjmů

V návrhu vládní novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 605) byla v rámci druhého čtení předložena změna zákona o daních z příjmů. V rámci třetího čtení pak byla schválena nová pravidla pro nízkou kapitalizaci, tj. daňové uznatelnosti úroků z úvěrů a půjček. Pravidla nízké kapitalizace se tak opět změnila, a to zpětně s účinností i pro rok 2008 (resp. pro nové smlouvy a dodatky uzavřené po 31.12.2007). Nově bylo schváleno vypuštění ustanovení o bezpodmínečné daňové neuznatelnosti úroků z podřízených úvěrů a půjček a z úvěrů a půjček zajišťovaných spojenou osobou. Současně došlo ke  zvýšení limitu nízké kapitalizace. Daňově neuznatelné by měly být finanční náklady z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek (pro banky) resp. čtyřnásobek (pro ostatní subjekty) výše vlastního kapitálu.

Pozměňovací návrh obsahuje poměrně detailní přechodná ustanovení ve vazbě na období, kdy byla příslušná smlouva uzavřena a proto doporučujeme jejich pečlivé sledování.

• Nový zákon o auditorech

Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila návrh nového zákona o auditorech (sněmovní tisk 517), který reaguje na požadavky evropské směrnice č. 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek a přináší oproti současnému stavu řadu podstatných změn či novinek. Ty se dotýkají nejen postavení a činnosti auditorů, ale i auditovaných společností, a to zejména vzhledem k úpravě působnosti orgánů společnosti při výběru auditora a dále díky nově zaváděnému institutu subjektů veřejného zájmu a jejich povinnosti zřídit výbor pro audit.

Návrh musí ještě projít schválením v Senátu a po podpisu prezidentem by účinnost nové úpravy měla nastat dnem vyhlášení nového zákona. Nepočítá se tedy s žádnou legisvakanční lhůtou. Pro splnění některých nových povinností jsou však stanoveny časové limity v přechodných ustanoveních. Níže upozorňujeme na změny, které považujeme za nejdůležitější.

Zákon o auditorech si vyžádá i případnou změnu stanov (společenské smlouvy), zejména u společností veřejného zájmu a u společností, jejichž stanovy (i společenská smlouva) určovaly, který orgán rozhoduje o výběru auditora. Tyto společnosti by měly v rámci přípravy valné hromady zvažovat, zda nepřizpůsobí své stanovy nové právní úpravě již nyní a odloží účinnost těchto změn, jinak bude nezbytné svolávat další valné hromady.

Oproti stávající úpravě se zpřísňují finanční postihy v případech, kdy audit není prováděn řádně; u statutárního auditora je navrhována možnost uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč, u auditorské společnosti činí limit 5 mil. Kč. Současně se upouští od sankcí pro asistenty auditora s tím, že řešení odpovědnosti za jejich špatnou práci bude ponecháno na auditorech, kteří za ně odpovídají.

Jako další významnou novinku zavádí navržená úprava dvojstupňový systém regulace auditorské profese, běžný v řadě evropských zemí. Nový orgán veřejného dohledu bude nadřazen Komoře jakožto samosprávné organizaci a bude dohlížet jak na výkon samotné auditorské činnosti, tak na činnost Komory. Přísluší mu rovněž funkce odvolacího orgánu.

Návrh zákona o auditorech zasahuje také do působnosti řídících orgánů účetních jednotek, když stanoví, který orgán účetní jednotky může rozhodovat o tom, s jakým auditorem uzavřít smlouvu o povinném auditu a stanoví omezení pro jednostranné ukončení smluvního vztahu ze strany účetní jednotky. U právnické osoby určuje auditora její nejvyšší orgán, tzn. v případě obchodní společnosti jde o valnou hromadu. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. Účetní jednotka může tento smluvní vztah jednostranně ukončit pouze tehdy, neprovádí-li auditor povinný audit v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy anebo etickým kodexem.

Na základě smluvních vztahů vzniklých před účinností zákona může být proveden povinný audit s rozhodným dnem nejpozději k 31.12.2010.

Návrh nového zákona o auditorech v ust. § 2 písm. m) jako subjekty veřejného zájmu dále vymezuje mj. penzijní fondy, investiční fondy a investiční společnosti, obchodníky s cennými papíry, zdravotní pojišťovny a zejména pak všechny obchodní společnosti či družstva mající více než 4 000 zaměstnanců (vztaženo k předchozímu účetnímu období).

Zvláštní povinností subjektů veřejného zájmu je především zřízení výboru pro audit jako dalšího orgánu dotčeného subjektu. Jeho členy jmenuje valná hromada resp. obdobný nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu, a to tak, aby nejméně 1 člen výboru byl osobou nezávislou na auditované osobě. Dalším požadavkem jsou nejméně 3-leté praktické zkušenosti v účetnictví nebo oblasti povinného auditu. Úlohou výboru pro audit je mj. hodnotit účinnost vnitřního kontrolního systému, vnitřního auditu či systému řízení rizik. Návrh zákona předpokládá pro splnění povinností subjektů veřejného zájmu lhůtu do 31.12.2009.