Schválení klimaticko-energetického balíčku očekáváno do konce roku18/12/08 / cata_european-union-news
Francie vyvíjí značné úsilí, aby ještě před koncem letošního roku přiměla všech 27 členských států EU k dosažení dohody o snižování emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a využívání alternativních zdrojů, jak si vytkla v rámci priorit svého předsednictví. Prosazení jednoho z nejnákladnějších projektů mají napomoci i nestandardní postupy – neformální „trialogy“ probíhající mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, jimiž se Parlament vzdává části svých pravomocí ve prospěch takto docíleného kompromisu, či intenzivní separátní jednání vedená francouzským prezidentem s jednotlivými členskými státy.
Klimaticko-energetický balíček si klade za cíl v rámci boje proti fenoménu globálního oteplování snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2020 alespoň o 20 % oproti roku 1990, a to nad rámec stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), tzn. ze zdrojů, které do EU ETS nejsou v současné době zahrnuty; v případě, že se ke srovnatelnému snížení zaváží rovněž další země mimo EU, zvyšuje se cílový příslib o dalších 10 %.
Současně je navržena revize stávajícího systému obchodování, jež by měla od roku 2013 umožnit tzv. třetí fázi; v rámci ní by pak distribuce povolenek měla probíhat formou celoevropských aukcí, a nikoliv již na základě národních alokačních plánů jako dosud. Po meritorním rozšíření o další odvětví a druhy plynů by novým systémem měla být pokryta polovina všech emisí skleníkových plynů produkovaných v EU.
Dalším nástrojem k dosažení uvedeného cíle je projekt geologického ukládání oxidu uhličitého. Poslední součástí balíčku je návrh směrnice o podpoře využívání obnovitelných energetických zdrojů, který by měl přispět ke snížení energetické závislosti EU na třetích zemích. Návrh stanoví závazný cíl pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 v unijním průměru na 20 %. Současně by měly jednotlivé země ve stejném časovém horizontu navýšit vlastní podíl energie z obnovitelných zdrojů v oblasti dopravy na 10 % konečné spotřeby.
V dosavadních jednáních často zaznívají kritické hlasy k ambicióznosti a zejména nákladnosti celého projektu. Opatření obsažená v energeticko-klimatickém balíčku budou mít za následek růst provozních výdajů – zejména v podobě vyšších cen elektřiny vyvolaných omezováním dostupnosti emisních povolenek. Někteří poslanci upozorňují, že pokud přísný emisní cíl nebude uplatňován i mimo Unii, může projekt vést ke zpomalení růstu evropského průmyslu. Je proto třeba provést důkladnou analýzu nákladů a přínosů a vyhodnotit vliv navržených nástrojů jak na ekonomiku, tak i daňové poplatníky. Podle návrhu by Komise měla také vyhodnotit, do jaké míry budou evropské firmy ohroženy dovozem z třetích zemí.
Kompromisní ústupky a úlevy, např. dočasné výjimky z povinných aukcí emisních povolenek, budou zřejmě nutné pro řadu průmyslových oborů či zemí, jejichž hospodářství je založeno na těžkém průmyslu a energeticky náročných odvětvích.
Hlasování poslanců o předložených návrzích v prvém čtení by se mělo uskutečnit 17. prosince.