Shoda na změnách v regulaci telekomunikací18/12/08 / cata_european-union-news

Tento tzv. telekomunikační balíček se již od svého předložení v závěru minulého roku potýkal s poměrně negativním přijetím, a to nejen ze strany samotných členských států či telekomunikačních společností, ale i Evropského parlamentu. K dosažení kompromisu významně přispěla samotná Evropská komise jako předkladatel návrhu; poté, co se europoslanci při svém prvém čtení koncem září tohoto roku vyslovili pro podstatné změny v navrhovaném systému regulace a přijali k jejich prosazení množství pozměňovacích návrhů, Komise na vyjádřené kritické připomínky reagovala tak, že svůj původní návrh ve značném rozsahu upravila. Nynější postoj Rady je reálným základem pro dosažení dohody s Parlamentem ve druhém čtení; to je plánováno na konec března, takže finální fáze vyjednávání a schválení nového regulačního rámce se uskuteční již za českého předsednictví jako jedna z jeho priorit.

Hlavním cílem telekomunikačního balíčku  je dotvoření jednotného vnitřního trhu elektronických komunikací a současně zlepšení postavení jeho cca 500 milionů uživatelů. Spotřebitelům by měla reforma přinést nejen kvalitnější a levnější komunikační služby, ale také větší ochranu soukromí a osobních údajů či posílení bezpečnosti. Podpořen byl také požadavek na větší transparentnost služeb a jejich cen,  povinnost operátorů poskytovat koncovým uživatelům odpovídající informace či snazší změna dodavatelů ze strany spotřebitelů – např. u přenositelnosti čísla se počítá se stanovením jednodenní lhůty. Značná pozornost je v návrzích věnována usnadnění přístupu k elektronickým komunikacím pro zdravotně postižené uživatele.

Evropské orgány se v zásadě shodly na klíčovém prvku reformy, jímž je nezbytnost zlepšení stávající regulace odvětví. Evropská komise ve svých návrzích zdůrazňuje, že současná roztříštěnost, nejednotné přístupy vnitrostátních regulačních orgánů, nedostatek jejich nezávislosti na státu a průmyslu a  nedostatek koherence při uplatňování norem EU se projevují nejen škodlivým vlivem na trh, ale také na technologický rozvoj; typickým projevem je kupříkladu nechuť telekomunikačních firem poskytovat nadnárodní - celoevropské služby. Konkrétní podoba nového systému regulace, např. otázka zřízení evropského regulačního orgánu, jeho pravomoci a vztah ke Komisi či  míra nezávislosti národních regulátorů,  však představuje nejsložitější body dosavadních jednání. Rada proto na svém zasedání schválila kompromisní návrh spočívající v transformaci stávající Skupiny evropských regulátorů (ERG) na nový orgán s názvem GERT, jehož hlavní rolí bude napomáhat jednotné aplikaci evropských pravidel, podporovat spolupráci mezi národními regulátory a Komisí a poskytovat odborné poradenství.

Ministři rovněž přijali kompromisní návrh týkající se digitální dividendy, tj. využití rádiového spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání, pro rozvoj bezdrátového širokopásmového internetu. Dále podpořili tzv. funkční oddělení jakožto vyjímečné nápravné opatření, jež mohou vnitrostátní regulační orgány uložit dominantnímu operátorovi k obnovení podmínek hospodářské soutěže, a které spočívá v povinnosti oddělit infrastrukturu sítí od poskytování služeb elektronických komunikací a vytvoření samostatných divizí.